Jdi na obsah Jdi na menu
 


O DARÍSKOVI

MŮJ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH-ALEXEJ DARIUS KUBÍK

 Jmenuji se Alexej Darius Kubík ale všichni mi říkají Darísek, chtěl bych vám vyprávět svůj příběh a začnu od úplného začátku. Maminka s tatínkem se o miminko dlouho snažili ale nějak se jim to nedařilo. Maminka byla objednaná na umělé oplodnění v březnu v roce 2009, ale nemusela na něj protože jsem se jí v bříšku mezitím u bydlel já. Těhotenství přesto že bylo rizikové probíhalo hladce, maminka hodila na kontroly na které jí doprovázel tatínek. Jednou se paní doktorce na ultrazvuku něco nelíbilo a tak rodiče poslala na 3D ultrazvuk. Tam jim bylo sděleno že budu buď mít rysy po tatínkovy (má širší šíji), a nebo Downův syndrom, nakonec mám oboje :)

  25.11. 2009 odjel tatínek do práce a sestřička zůstala s maminkou doma když by začala rodit, a taky že začala. Maminka šla sestřičku vzbudit s tím že jí odešla zátka a že bude rodit sestra na to rozespaně odpověděla hmmm ale po pár vteřinách jí to došlo a už nosila přichystané věci na cestu, a k tomu odběhla pro sousedku a zavolala tatínkovi. Cestou do porodnice maminka necítila žádné bolesti a tak si myslela že jsou to jen poslíčky a chtěla se vrátit domu, ale i přesto jí tam dovezli aby se na ní aspoň doktoři podívali. Když jsme dojeli do porodnice tatínek už tam čekal. Maminku vzali hned na sál s tím že dneska se rodit asi nebude ale že si jí tam nechají, tatínek tam byl s ní a sestřička čekala na chodbě. Po několika hodinách čekaní řekla zdravotní sestra tatínkovi a mé sestře ať nečekají že rodit se dneska určitě nebude a když by něco že zavolají. Tatínek řekl zdravotní sestřičce že jde s mou se sterou na oběd do místní kantýny a že než odjedou tak že se tam ještě za maminkou staví, to bylo okolo 17h.. Netrvalo dlouho a viděli utíkat porodní sestru chodbou která volá pane Kubík, pane Kubík, tatínek tady jsem a sestra RODÍME. Tatínek ani nedojedl. Bylo 18:18h. když jsem spatřil světlo světa. Vážil jsem 3200g a měřil 49cm.

Hned po porodu mě odnesli do vedlejší místnosti kam šel se mnou i tatínek, zdravotní sestra mě umyla, ošetřila pupíček, oblékla mě a dala mě tatínkovi ať mě vezme k mamince která byla ještě na sále. U maminky jsem byl krátce a přišla pro mě zdravotní sestra že mě odnese na novorozenecké oddělení a že tam na rodiče počkám. Když maminku propustili ze sálu tak hned s tatínkem šli za mnou. Byl jsem již v inkubátoru měl jsem velice nízkou teplotu tak jsem tam musel zůstat. Byla se na mě podívat i má sestřička a potom odjela s tatínkem domů. Druhý den hned za mnou přijeli a paní doktorka dovolila že si mě mohou z inkubátoru vzít a chvilku si mě nechat na pokoji. Všichni z toho byla dojatí a plakaly štěstím. Byl to můj první krásný den s rodinou. Ještě než musel tatínek se sestřičkou domů tak si mě mohl vykoupat to vám byl ale zážitek.  

  1. POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU

Třetí den po narození jsem byl za doprovodu maminky na velké spoustě vyšetření. Brali mi krev z patičky, byl jsem na ultrazvuku kyčlí, srdíčka, ledvin, plic a také jsem byl na vyšetření sluchu jestli slyším nebo ne. Závěry vyšetření byly takové že kyčle jsem měl špatně posazené tak jsem musel nosit více plenek najednou. Výsledky krve dopadli dobře. U pravé ledviny mi našli drobné stíny, které však časem sami zmizeli. Když jsem šel na ultrazvuk a následně na rentgen plic tak zjistili že mám plicní hypertenzi, která může být spojena s vadou srdce, tak že jsem šel i na kontrolu srdíčka. Na kardiologii zjistili že mám vrozenou srdeční vadu a to otevřený dučej to znamená že se mi po narození neuzavřela Botallova tepna která vede krev z plícnice do aorty. Když je tato tepna otevřena tak krev se dostává do plic a tím vzniká hypertenze plic. U vyšetření oušek byl závěr takový že přístroj kterým se sluch měří nedokázal správně naměřit to jestli slyším nebo ne, a to z důvodu že od okamžiku co jsem se narodil při dýchání trochu chrčím, tak že lékařský závěr je takový že mám absolutní hluchotu. Jo a aby toho nebylo málo tak jsem dostal novorozeneckou žloutenku, tak že jsem po porodnici putoval z maminčiny náruče, do inkubátoru, na výhřevnou dečku a také pod světlo které žloutenku léčilo. 
Odpoledne za námi přijel tatínek se sestřičkou a přivezli sebou i naší kamarádku Zuzanku. Byl jsem moc rád že jsem mohl být s nimi a že jsem si je mohl pořádně užít po celou dobu co u nás byly. Při návštěvě mě  Maminka v porodnici oslovila Chrčítko, když to slyšel tatínek tak jí říká Lásko neříkej mu tak vždyť je to náš Dáreček, maminka se na tatínka jen usmála. Asi tak týden po tom co nás s maminkou propustili z porodnice mě šel tatínek koupat a říká, ty jsi takové naše Chroptítko na to se na něj maminka podívala a říká, Lásko neříkej mu tak vždyť je to náš Dáreček a najednou se začali oba hodně smát. Po návštěvě jsem musel zase pod světlo a na výhřevnou dečku. Večer mě ale dali k mamince aby mě zkusila nakojit, jenže mamince se i přes velkou snahu mléko neudělalo, tak že mě musela krmit přes injekční stříkačku nutrilonem. Po nakrmení jsem ale musel zpět na výhřevnou dečku abych se nepodchladil, tak že jsem zase strávil celou noc bez maminky. Ráno však přišla potěšující zpráva pro mě i maminku, již jsem si dokázal udržet tělesnou teplotu sám tak že jsem mohl být už, až do konce pobytu na pokoji s maminkou. Sice jsem ještě musel občas na světlo kvůli žloutence, ale to bylo jen na chvilku. Do porodnice se za mnou přijela podívat i má babička, byl jsem moc rád že jí poznávám. Z porodnice nás propustili až za osm dní po porodu, protože jsem málo papal a musel jsem se naučit sát z lahve.

 Konečně jsme na cestě domů, cestou jsme se zastavili na matrice pro rodný list, také v pojišťovně pro rodné číslo a na nádraží jsme si vyzvedli naší dlouholetou drahou přítelkyni tetu Martinku, jééé jak mě baví poznávat nové lidi a věci :) cesta autem byl velký zážitek, sice jsem celou cestu spinkal ale i přesto jsem to vše vnímal. Moc se těším na to až poznám to kde budu žít se svou milovanou rodinou.  Tak už jsme konečně doma, je to tu nádherné domov je přeplněný láskou, štěstím, radostí a všeho dobrého. Sestřička s tatínkem nám doma připravili uvítací plakát. Také na mě doma čekala krásná postýlka plná hraček a moje babička.

  1. POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU

Pár dní po propuštění z porodnice jsem jel s rodiči na svou první preventivní prohlídku k paní doktorce Šormové která mě už znala z porodnice, je moc hodná a šikovná. Paní doktorka řekla že nás pošle na genetické testy aby se prokázalo zda-li mám či nemám Downův Syndrom. Také nám řekla že budou nutné časté návštěvy na kardiologii. Na kardiologii jsem jel asi 14 po propuštění z nemocnice. Jezdím k panu doktorovi Jiránkovi je moc hodný. Pan doktor řekl že dučej se stále nezavírá a že už se ani neuzavře pokud nepodstoupím operační zákrok, a tak se poslali papíry do Motolské nemocnice a já s rodinou čekal na termín kdy si nás tam pozvou.

Před vánocemi jsem byl s rodinou na svém prvním větším výletě a to v Litoměřicích na vánočních trzích :) Venku padal sníh a byla zima až praštilo tak že jsme se tam dlouho nezdrželi a jeli jsme domů abych se nenastydnul. Na štědrý den jsme byly všichni doma a udělali jsme si krásnou štědrovečerní večeři já jsem si dal dvojitou dávku SUNARU to vám byla dobrota a rodiče se sestřičkou zpívali koledy a pak jsme si rozdali dárečky :)

Neuběhla dlouhá doba a byl tu leden. Jel jsem k paní doktorce a ta nám dala různé papíry a žádost pro genetické oddělení aby mi udělali testy. Tak jsme jeli do Ústí nad Labem. Vyšetření probíhalo bez problému a tak nám nezbylo nic jiného než čekat na výsledky. Řekli nám že to může trvat i 3 měsíce a že musíme čekat.

I v lednu jsem byl na kardiologii a pan doktor nám předal papíry z Motolské nemocnice s datem kdy k nim mám jít na vyšetřeni.

Nastal den vyšetření to bylo začátkem února, v Motole jsme byly skoro celý den, byl jsem na velké spoustě vyšetření a řeknu vám že moc příjemná nebyla. Když jsem měl konečně všechna vyšetření za sebou tak jsme šťastně odjeli domů. Bylo nám řečeno že budeme muset přijít ještě na další vyšetření ale že termín nám pošlou poštou, a tak jsme zase čekali.

V únoru jsem také oslavil 3 měsíce od mého narození, rodiče se sestřičkou mi upekli dortík ve znaku jin-jang, byl naplněný pudingem tak že jsem mohl trošku ochutnat, v ten den mi maminka dala také poprvé modré punčocháči a když mě v nich uviděl tatínek tak se dojetím rozplakal :)

V březnu oslavila maminka narozeni a přijela se na mě podívat zase i babička byl jsem rád že jí vidím. V polovině dubna nám zavolali z genetického centra že si máme pro výsledky přijet osobně, a tak jsme se vydali na cestu. Tam nám bylo sděleno že testy potvrdili to že mám Downův Syndrom, a rodičům byly dány i různé podklady o Downovo syndromu a kontakty na centra která pomáhají rodičům s dětmi jako jsem já. Rodiče však žádnou pomoc nepotřebovali byly šťastný za to že jsem a mé postižení nebrali a ani neberou jako nemoc ale jako DAR :) V březnu  jsem si začínal více broukat a dokonce jsem pásl i koníčky :)

V dubnu jsme byly pozvání na další vyšetření do Motola. Bylo to zase na celý den a paní doktorka řekla že máme do konce měsíce čekat  dopis s termínem operace. V dubnu jsme začali chodit více na procházky protože venku bylo krásné počasí, pobyt venku se mi moc líbí, rád poznávám nové věci a lidi. V dubnu jsem byl také u své paní doktorky která mě velice pochválila a říkala že se vyvíjím skoro jako zdravé miminko a že pokud to takto půjde dál tak za chvilku polezu, ale také mě v den vyšetření musela naočkovat hexa vakcínou, nic příjemného to nebylo ale já to zvládnul :) Ale pár dní po naočkování nastali malé komplikace, dostal jsem horečky, kašel a rýmu tak že se museli odhlásit i má různá vyšetření. Byl jsem nemocný opravdu dlouho. Ke konci dubna nám přišel dopis z Motola ve které se psal datum mé operace. Operace se měla konat v polovině května ale kvůli mé nemoci se musela odvolat.


Když už jsem byl konečně zdraví to bylo někdy okolo poloviny května tak jsem musel na další vyšetření na kardiologii a také znova do Motola. Po těchto vyšetřeních jsme zase čekali na dopis s novým termínem operace.

V květnu jsme si také užívali krásného počasí a hodně času jsme trávili na naší zahradě sázením bylinek a zeleniny a také jenom lenošením na sluníčku. V květnu jsem se pokoušel o lezení a musím říct že mi to docela šlo, dokázal jsem se otáčet na všechny světové strany a když jsem něco chtěl tak jsem se pro to prostě doplazil, všichni ze mě měli velkou radost. Také jsem oslavil svých 6 měsíců od narození a dostal jsem i svůj dortík a tentokrát už jsem si mohl dát trochu větší porci :)

V červnu jsem dostal od babičky svůj první dětský bazének a to vám bylo něco, celý den bych se jen koupal, vodu mám moc rád hlavně v létě na sluníčku. V červnu jsem ochutnal i svou první jahodu, byla moc dobrá a od té doby je to moje nejoblíbenější ovoce :) Krásně jsem papal všechno možný dokonce i zeleninu vše bylo lepší než sunar ale pribináček stále vítězí :) Okolo 22.6. nám přišel dopis z Motolské nemocnice že na operaci budu nastupovat začátkem července, byly jsme rádi že už to budu mít konečně za sebou. Ale 24.6. se stalo něco co nikdo z nás nečekal, zazvonil telefon a když ho maminka zvedla tak byla trochu v šoku, byl to hovor z Motola že se jim uvolnil jeden operační termín a že máme přijít už 27.6. kdy mi udělají předoperační vyšetření a že 28.6. v 10 hodin ráno půjdu na operaci. Přes to že jsme byly nejdříve šokování tím že už je to za 3 dny tak následně to vystřídal pocit toho že už to budeme mít za sebou. Maminka zabalila věci a v neděli brzo ráno jsme vyrazili na cestu do Motola. Jel se mnou tatínek s maminkou a moje sestřička Kristýnka. Byl jsem na spoustě vyšetření před operací a všechny dopadli dobře tak že nic nebránilo tomu aby se operace uskutečnila.

  1. POKRAČOVÁNÍ PŘÍBEHU

Maminka se mnou byla na všech vyšetřeních na která jí se mnou pustili. Některá vyšetření jsem však musel absolvovat sám, maminka s tatínkem říkali paní sestřičce ať na mě dává pozor že už se umím sám přetočit tak abych si neublížil, sestřička řekla že to není možné s takovou vadou a koukla se na rodiče jako na lháře, po vyšetření mě rodičům vrátila s modřinkou na čele, moc se omlouvala že jsem se jí při vyšetření otočil a bouchnul jsem se. Maminka se mnou zůstala celou noc, přes to že musela celou noc jenom sedět na křesle. Chtěl zůstat i tatínek se sestřičkou ale jim to nebylo dovoleno a tak sestra přespala u své kamarádky v Praze a tatínek jel domů. Hned ráno ale zase přijeli aby se mnou byly i před operací. Operace začínala v 10 hodin ráno a měla trvat celých 7 hodin. Krátce po 9 ráno za námi přišla paní doktorka která mě měla operovat, byla to Slovenka a byla velice mladá ale moc šikovná. V tu dobu u mě byla jenom sestřička protože maminka s tatínkem si šli koupit něco k jídlu protože maminka celou noc a ani před tím nic nepapala. Paní doktorka začala sestřičce říkat jak bude operace probíhat co vše mi budou dělat atd., sestra na ní nechápavě koukala a pak povídá ,,Ale já jsem jeho sestra maminka s tatínkem tu budou každou chvilku" paní doktorka řekla že tedy přijde za chvilku. Když rodiče přišli tak chvilku na ně přišla i paní doktorka, a vše začala vysvětlovat na novo. Řekla jim jak dlouho bude operace trvat, jaký zákrok mi bude udělán i jakým způsobem a řekla nám i rizika která by mohla při operaci nastat. Před 10 hodinou mě rodiče i sestřička donesli před operační sál a tam si mě vyzvedla zdravotní sestra a odnesla si mě. A v tu chvíli to začalo. Rodiče i sestřička chtěli čekat na chodbě před operačním sálem, ale když je tam zahlídla zdravotní sestra tak je poslala pryč s tím že když tu budou tak to pro ně bude psychicky více náročné než když budou mimo nemocniční areál, a tak se rozhodli že pojednou na nákup aby na to tolik nemysleli. Ale nemyslet na to se nedalo, jediné co v obchodech nakoupili byly věci pro mě, přes slzy ani neviděli pořádně co kupují a vše nakupovali i s velkou obavou jestli mi dárky vůbec budou moci někdy předat. Byl to pro všechny velice náročný den a těch 7 hodin bylo nekonečných, nikdo z nich by nevěřil tomu jak je dlouhá každá minuta a jak den vypadá nekonečně. Když bylo 16 hodiny odpoledne tak se rozhodli že už pojednou zpět do nemocnice že jim i cesta zabere nějakou dobu a tak vyrazili. Když asi po půl hodině dorazili do nemocnice tak rychle všichni tři utíkali k operačnímu sálu, chvilku vyčkávali a pak je zahlédla zdravotní sestra a řekla jim že operace dopadla úspěšně a že už jsem na pooperačním oddělení JIP. Všem třem spadnul kámen ze srdce, to jste měli slyšet tu ránu. Hned k nim přišla paní doktorka která mě operovala a řekla jim dopodrobna jak operace probíhala. Řekla jim že když mi rozřízli hrudníček a podařilo se jim konečně dostat se přímo k srdci tak zjistila že mám ještě jednu skrytou srdeční vadu a to že jsem měl malou dírku v aortě a tak mi krev k srdci neproudila tak jak by měla a trocha krve utíkala mimo srdeční síň. Když toto zjistila tak se rozhodovala jestli odoperuje obě vady najednou a nebo jestli jen jednu. Rozhodla se že odoperuje tu vadu kvůli které tu jsem a že pokud zbyde čas tak i tu druhou. Jako první se pustila do uzavřeni Botallovi tepny, museli mě při operaci napojit na mimotělní oběh a na maximálně 15 minut do stavu kdy mi zastavili srdíčko aby ho mohli odoperovat. Vzhledem k tomu že paní doktorka byla velice šikovná tak to stihla jen za 13 minut. Když toto dopadlo dobře tak se pustila i do operace druhé vady, a opět mě museli napojit na mimotělní oběh a opět mi museli zastavit srdíčko, tentokrát to zvládla ještě rychleji a to za 10 minut. Při operaci nastala i komplikace to ta že když se mi pokoušeli srdíčko opět nahodit tak jim to nešlo a já jsem musel dostat přímí oživení srdíčka defibrilátorem, naštěstí se to podařilo. Paní doktorka mi hrudníček uzavřela a odvezli mě na pooperační. Rodiče i sestřička mě chtěli hned vidět ale bohužel to sestřičce nedovolili a tak za mnou přišla jen maminka s tatínkem. Museli však projít desinfekcí aby sem nezanesli nějakou infekci a také je oblékly do obleku který byl velice podobný tomu lékařskému. Když přišli na pokoj vypadali oba jako lékaři ale já jsem věděl že to jsou moji milovný rodiče. Byl jsem napojený na velké spoustě přístrojů a hadiček a byl jsem i hodně od krve. Maminka se mnou chtěla zůstat ale to bohužel nemohla a tak jeli všichni domů. Mamince řekli že si má ráno, odpoledne a večer po vizitě vždy zavolat. Když maminka volala do nemocnice hned ráno tak jí bylo sděleno že jsem dostal zánět, že mám vysokou horečku a že jsem měl chvilkou zástavu srdíčka a že mi museli naříznout tepnu na krku a tou mi vpravit antibiotika přímo do srdce, jinak další komplikace nenastali. Maminka od té doby volala do nemocnice i 10x za den jen aby se ujistila že jsem v pořádku, všichni měli velkou radost že je se mnou už vše v pořádku. Třetí den po tom co jsme byl na pooperačním mě přeřadili po večerní vizitě na klasický JIP, když jim maminka volala a oni jí řekli že mě budou  přeřazovat na pokoj kde už se mnou může být tak chtěla přijet ihned, ale sestra jí řekla že musí až ráno, protože musí projít lékařským vyšetřením aby mě a jiné děti náhodou nenakazila. Vše bylo u maminky v pořádku a tak byla už celou dobu se mnou, tatínek za mnou jezdil každý den, ale sestřička nemohla protože se učila na zkoušky. Třetí den po pobytu na JIPu mě i s maminkou přeřadili na klasický pokoj. Mamince dali radu ať mě co nejčastěji a co nejvíce houpe v kočárku abych nemusel chodit na odsávání hlenů které se mi usazují v plicích. Maminka houpala 24 hodin denně ani nespala a za další tři dny mě z nemocnice propustili domů. Bohužel jsem ale nestihnul narozeniny sestřičky ta je měla den před tím než mě z nemocnice propustily, a tak jsem se sní oslavil dodatečně, stejně v ten den byla na zkoušce 

Byl jsem moc rád že jedu domu. Doma na mě čekala sestřička a také teta Martinka. Byl jsem šťastný že jsem opět v našem království lásky, štěstí a pohody.

Doporučení od lékařů znělo mě houpat téměř 24 hodin denně, a tak si u mě udělali služby abych byl opravdu takto houpaný, kočárek se se mnou nezastavil a já se velice rychle začal uzdravovat, a zahlenění u mě bylo minimální a to jsem dokázal sám odkašlat. 9.7.2010 jsem jel na kontrolu k mému kardiakovi a ten mě poslal na vyndání stehů. Kontrola dopadla dobře a já jel zase domu. Houpání pokračovalo dál, houpali mě doma všichni neustále a pořád si u mě dávali směny, a když přijela návštěva jako třeba babička tak taky dostala houpací rozvrh :) Po operaci jsem hodně málo a špatně papal jako bych zapomněl jak se polyká, a tak jsem papal jako malinký vrabeček.

11.8.2010 jsem s rodiči jel na kontrolu do Motola. Když mě viděla paní doktorka která mě operovala tak mě velice pochválila ale ve chvíli kdy se koukla na to jak se mi hojí jizvy se zděsila, a začala na rodiče trochu křičet že se mnou nedošli na vyndání stehů, na to maminka povídá že tam se mnou byly a naštěstí měla u sebe i zprávu o tom že mi stehy byly vyndány. To ale byl pro paní doktorku ještě větší šok, stehy byly vyndány špatně, na chirurgii mi totiž ustřihli pouze uzlíky které byly na povrchu ale tu smyčku která byla dole v kůži tam nechali a nevytáhli jí. Tak že mi to museli vyndat v Motole a to vše bez narkózy a ani žádné jiné anestezie, maminka mi držela hlavičku, tatínek nožičky, a dvě sestřičky ruce a paní doktorka mi místa po stehách nařízla skalpelem a nitky vyndala. Hodně jsem plakal ale zvládnul jsem to :) 
 

Rány se mi velice rychle zahojili a rodiče už mě ani nemuseli tak intenzivně houpat, ale vzhledem k tomu že zvyk je železná košile tak houpali i prázdný kočárek a já si spokojeně spinkal ve své postýlce. V srpnu jsem také oslavil 9 měsíců a tak jsem opět dostal dortík ale moc jsem si nedal protože jsem stále neměl moc velkou chuť k jídlu. V srpnu nám přišli i dobré zprávy a to ty že sestru přijali na vysokou školu.

V září jsem musel zase na kontrolu do Motola po operaci jsem tam musel s rodiči jezdit každý měsíc a to po dobu půl roku. V nemocnici mě moc chválili že se výborně hojím, a že houpání už není vůbec nutné ale zjistili mi že moje srdíčko má arytmii a pokud se arytmie nezlepší tak že budu muset podstoupit další operační zákrok.

V září jsme na naší zahrádce sklidily velkou spoustu zeleni a maminka se sestřičkou a babičkou se pustili do zavařování dobrůtek pro mě.

V říjnu jsem byl zase na kontrole na kardiologii a tam mi řekli že se arytmie trochu zlepšila tak že operace se zatím konat nebude, to jsme byly moc rádi.

Stále jsem hajal jen na zádech, nemohl jsem se ani otočit a dokonce jsem si už ani nebroukal a koníčky jsem taky nepásl, byl jsem zase jako miminko. Ale také jsem oslavil svůj první svátek (mám ho na Beátku)

V listopadu jsem šel na znovu naočkování 1 dávky hexa vakcíny a dopadlo to stejně jako minule, opět jsem onemocněl a tak mi na mé kardiologii a i v Motole napsali papíry o tom že je pro mě očkování nebezpečné a tak nakonec naočkovaný nejsem, mám pouze očkování která byla povinná ještě v porodnice. V listopadu tatínek oslavil narozeniny a i svůj svátek a já jsem oslavil své první narozeniny :)

  1. POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU

K narozeninám jsem dostal dortík, vzhledem k tomu že moje chuť k jídlu byla už větší tak jsem si dal pořádnou porci, mňam to vám byla lahoda :) V naší kuchyni se dělají samé lahody, maminka se sestřičkou se snaží dělat vše domácí, nějaké receptíky můžete najít i na tomto webu a to v rubrice dobroty naší kuchyně.

A zase je tu prosinec, ten čas tak letí, vždyť je to jako bych včera poprvé spatřil světlo naší krásné planety a přes to už jsem o rok starší :) Před vánocemi jsme si s rodinkou udělali výlet na vánoční trhy, tentokrát do Ústí nad Labem. Bylo to tam krásné, měli tam dokonce i opravdové peklo a já se vyfotil s čertem, byl to fakt zážitek. Na trhu jsme si koupili nějaké dobrůtky a malé dárečky, viděl jsem i betlém se živými zvířátky :) Když už nám byla zima tak jsme si zašli do cukrárny a já si dal větrník, byl moc moc dobrý ale korpus jsem nechtěl, nejraději na něm mám tu šlehačku :) Před vánocemi se za námi přijela podívat i teta Martinka, byl jsem moc rád že jí vidím, a byla tu moje babička tu také vídám moc rád. Na štědrý den jsme byly s rodinou doma. Všichni máme moc rádi tu vánoční atmosféru, ale nejlepší na tom je to že jsme doma všichni krásně pohromadě MILUJI svou rodinu tak jako ona MILUJE mě :) Cukroví jsme měli spoustu protože maminku a hlavně sestřičku pečení baví :) Na silvestra jsme byly doma a radostně jsme vyhlížely nový rok 2011.

Leden 2011: Zase jsem musel na kontrolu do Motolské nemocnice. Paní doktorka ze mě měla velkou radost, jizvy se krásně zahojily, srdíčko až na menší arytmii a AV blok I. stupně pracovalo dobře, plíce se už nezahleňovali a já už jsem si začínal opět broukat a usmívat se :) Ke konci měsíce jsem se už poprvé pokusil přetočit na bříško ale ještě mě to bolelo, tak jsem to zkoušel alespoň z boku na bok a šlo to :)

V únoru se nic zvláštního nestalo, tak že asi ani není o čem napsat. Byl to měsíc zatím nejklidnější a tak jsme s rodinou chodili často na procházky po okolí abych co nejvíce času trávil na čerstvém vzduchu protože ten mi dělá moc dobře, ale komu ne že?

Březen byl už o něco zajímavější :) Kristýnka si našla nového přítele, moc hodného kluka jmenuje se Kubíček, mám ho moc rád a on mě taky, často si se mnou hrál a hraje :) V tento měsíc jsme také začali častěji jezdit k naším známým na statek pro mléčko, čerství od kravičky mám nejraději, maminka s Kristýnkou z mléka dělají sýry a jiné různé dobroty. V březnu už jsme si taky byly zakoupit semínka, aby jsme měli co sázet a hlavně sklízet, to nás moc baví.

V dubnu jsme začali první venkovní výsev, venku už bylo pěkné počasí a tak jsme začali opětovně lenošit na zahradě a dvorku. Přijela k nám i babička. Tatínek je moc šikovný zahradník a tak o úrodu nebude nouze :) Venku vše kvetlo a příroda byla krásně veselá :)

V květnu jsem byl venku ještě více, sázení bylo v plném proudu a tak jsem na zahradě trávil víc a víc času. Nejraději mám když mi na zahradu dají deku a já si na ní můžu lenošit.

V červu přišla první vlna sklízení .... JAHODY... no zase jsem jich zbaštil plný košík :) A protože venku bylo tepleji a tepleji tak už jsem se zase mohl koupat v bazénku, na to jsem se těšil celý rok :) Naše zahrádka nám dávala více a více dobrot. Dávala nám špenát a já mám špenát moc rád hlavně v polévce, sice jí neříkáme špenátová polévka ale nášup Pepka námořníka :) Měl jsem bodíčko v námořnickém stylu a jednoho dne teta Martinka když mě vozila v kočárku tak vymyslela houpání ve stylu moře. Říká tomu moře moře a houpe mě tak dodnes ale už ne v kočárku :) A také k nám začala častěji Jezdit i teta Lucinka tu mám také moc rád :)

Červenec hurááá prázdniny :) Kristýnka s Kubíčkem budou doma, teď začne ta pravá zábava :)

Ten rok jsme jezdili na výlety byly jsme všude možně, protože už jsem byl velký kluk a už jsem znova začínal vnímat více okolí jako tehdy před operací. Už jsem se přetáčel na všechny strany, házel jsem svůdné úsměvy a cesta v autě už pro mě také nebyla problém.... no prostě paráda. V to léto jsme si zajeli i na zámek do Libochovic mají tam krásnou velkou zámeckou zahradu na které jsou živé pávi a naproti mají hned výbornou zmrzlinu, také už jsem jí ochutnal :) Jezdíme tam pravidelně každý rok :) U nás na zahrádce je každým dnem více a více dobrůtek. Začínáme pomalu zavařovat :) Baví mě u toho maminku se sestrou pozorovat :) Jo a abych nezapomněl pořád u nás byla nějaká návštěva :) To vám byla paráda :) A vzhledem k tomu že Kristýnka má v červenci narozeniny a svátek a Kubíček má taky svátek, tak se rodiče rozhodli že sestřičce splní její sen a že jí udělají v obývacím pokoji velké francouzské okno se vstupem do dvora :) Vzhledem k tomu že Kristýnka s Kubíčkem byly pryč tak jsme se rozhodly že to bude překvapení .... musel jsem se odstěhovat k mamince do kuchyně zavařovali jsme spolu okurky bylo jich opravdu hodně a tatínek mohl začít s přestavbou. Stalo se ale něco co nikdo nečekal, zeď byla plná velkých kamenů které při bourání začali padat a tak tatínek musel začít improvizovat :) Na místo velkého okna tam udělal dvě malé :) Ale sestřičku to moc potěšilo :) a nás také

Srpen koupání je v plném proudu :) milujeme sluníčko :) na zahradě se to hemží spoustou zeleniny, ovoce bylinek a všeho co nám jen matka příroda dává :) Hodně jsme i grilovali a neustále u nás byly naši přátelé a rodina :) Také jsme se seznámili s novými přáteli... jsou to moc hodní lidé a jejich alternativní způsob života nás uchvátil, je až k nevíře že v dnešní době se dá krásně žít i bez elektrického proudu a bez přívodu vody do domu opravdu je to báječné :) také by se nám takový způsob života líbil, ale pro nás je to náročné, oni totiž nemají děti :) V srpnu jsem se byl podívat i u naší kamarádky Monči a Katky u nich na chatě :) Také jsme byly na krásném výletě na hradě Hazmburk. Cesta na horu byla velice vtipná. Dole na parkovišti se rodiče ptali paní jestli se na horu dá jet s kočárkem, paní řekla že ano úplně bez problému, ale to větší část cesty nebyla vůbec pravda. Nejdříve byla cesta krásná ale pak to začalo s kočárkem se to vůbec nedalo projet a tak jsem se hlavně v kočárku nosil  :)) a nebo se nosil kočárek a já samostatně :) Výhled z věže ale za to vše stál :)

A máme tu září to ty prázdniny rychle utekly, Kubíček musel do školy ale sestřička protože chodila na VŠ tak ještě byla doma to jsem byl moc rád. Také k nám přišli velice radostné zprávy a top ty že sestřička čekala miminko :) to byla ta nejlepší zpráva kterou jsem v ten měsíc dostal a moc jsem se těšil .... ale řeknu vám byl jsem zvědaví jestli to bude neteřinka či synoveček :)

V říjnu se zase nedělo nic speciálního, venku začínal podzim a my sklidili naše první dýně :) můžete je vidět na obrázku v mém videu a to na tomto čase 11:01:) užíval jsem si poslední sluníčko a loučil jsem se s létem.

V listopadu mi maminka se sestřičkou a tatínkem začali posílat žádosti na nadace a úřady, protože kočárek který jsem měl už pro mě byl malý a tak jsem potřeboval speciální :) A začalo pořádné úřední kolečko :) Od firmy OttoBock nám byli nabídnuty i další zařízení které by mi pomohly ve vývoji a tak jsme žádali, žádali a žádali. V listopadu jsem oslavil své druhé narozeniny ano i tentokrát jsem dostal dortík a zase za námi přijela babička a teta Martinka :) jak já je rád vidím. 

  1. POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU

Od nadací jsme však dostali odpověď že penízky které měli určený na rok 2011 jsou již vyčerpány a že si máme požádat v roce 2012. Také jsme od nich dostali dopisy ve kterých se psalo, jaká vyšetření budu muset podstoupit aby zjistili jestli mi mohou na pomůcku přidat penízky. Bylo toho hodně a no ledna daleko, tak že jsme začali jezdit všude možně po obchodech a bazarech, a sháněli jsme normální kočárek který by mi aspoň trochu vyhovoval. V listopadu se nám sehnat nepodařilo, a tak jsme s hledáním pokračovali i v prosinci.

Kočárek se nám bohužel ale nepodařilo sehnat ani v prosinci, a tak jsme se rozhodli že ty nadace opravdu budeme muset požádat protože na speciální kočárek jsme penízky neměli.

V prosinci za námi přijela teta Martinka. Letos jsme na žádných vánočních trzích nebyly. Na štědrý den jsme byly všichni doma, byl s námi i Kubíček, to byly naše první společné vánoce, štědrovečerní večeře byla opravdu štědrá, no aby ne když sestřička papá za dva :) Večer jsme si rozbalili dárečky a šli jsme brzo spinkat, protože ráno nás čekala dlouhá cesta, jeli jsme za babičkou do jižních Čech. 25.12 jsme vstávali opravdu brzo, měli jsme před sebou cca 220km cesty. Cesta k babičce a dědečkovi proběhla bez problému, celou cestu jsem se díval z okna a pozoroval zasněženou přírodu, ale také jsem si na chvilku zdřímnul. U babičky  na nás čekala celá rodiny, tety, strejdové, sestřenice, bratranci a jejich partneři. Byl to krásný den, všichni jsme se radovali, smáli se, bavili se a jedli a pili. Večer se maminka s tatínkem rozhodli že u babičky zůstaneme přes noc, to jsem byl moc rád. 26.12 po obědě jsme ale jeli zase domů, ale tentokrát bez Kristýnky a Kubíčka, ty zůstali u babičky ještě jeden den a pak jeli na pár návštěv. Já jsem byl doma s maminkou a tatínek ale den před Silvestrem jsme jeli k naší kamarádce Monice a Katce a tam jsme si vyzvedli i Kristýnku s Kubíčkem. Byl jsem rád že už jsme zase všichni spolu v našem království :) Na silvestra jsme byly všichni společně doma :)

Tak a máme tady nový rok 2013. V lednu rodiče se sestřičkou napsali nové žádosti na nadace, musel jsem podstoupit spoustu vyšetření jako je například rehabilitační, kardiologické, lékařský posudek od pediatra, neurologii no bylo toho moc. Jeden doktor mě posílal k druhému až jsem nakonec skočil u primáře a revizního lékaře. Tato lékařská ,,kolečka" neměli snad konce, všechno trvalo 3 měsíce tak že i únor s březnem byly v tomto směru nabité. Přesto že se může zdát že tato vyšetření byla náročná a nepříjemná, tak přesto vždy byly tyto dny s vyšetřením krásně zakončeny např. procházkou v parku a hlavně cukrárnou, nejraději mám šlehačku z větrníku :)

V lednu jsem ale také musel na větší vyšetření srdíčka dostal jsem holtera. Musel jsem ho mít 24 hodin a rodiče, sestra i Kubíček mě museli hlídat abych si ho nesundal a také museli zapisovat to co zrovna dělám, aby se pak vědělo proč srdíčko pracuje rychleji, byl to náročný den pro nás všechny, druhý den ráno jsme jeli holtera vrátit a při cestě domu jsme se stavili v cukrárně a také v hračkářství a koupili mi hračku za statečnost :)

V únoru stále pokračovala lékařská ,,kolečka". Ke konci února jsme ale se sestřičko onemocněli. Oba jsme měli dost vysoké horečky a zažívací problémy, nechutnalo nám jíst a ani pít. Se mnou to bylo docela v pohodě ale sestřička dopadla hůř, tu tatínek v neděli večer okolo 21h. odvezl do nemocnice protože byla už dehydratovaná. Všichni jsme o sestřičku měli starost, a ještě větší jsme měli o to miminko které nosila v bříšku. Sestřičku si v nemocnici museli nechat. Já jsem byl doma s maminkou, když se tatínek a Kubíček  vrátili z nemocnice tak maminka řekla že to se mnou nevypadá dobře. Neuběhla ani hodina od jejich návratu, a maminka začala pro nás oba balit věci do nemocnice a tentokrát tam vezli mě. Paní doktorka mě pouze vyšetřila, maminku s tatínkem poučila co a jak mi kontrolovat, měřit hlídat a pustila mě domů. Sestřička zůstala v nemocnici až do pátku, vzhledem k tomu že se mi v týdnu udělalo lépe tak jsem jí tam byl i navštívit, všichni jsme byly rádi že je v ona i miminko v pořádku. V pátek když sestřičku propouštěli tak si jí s tatínkem vyzvedla i babička.

V březnu už jsme byly oba (tedy všichni tři i miminko) v plném zdraví :) opět pokračovala různá vyšetření a návštěvy doktoru ohledně kompenzačních pomůcek. V tento měsíc jsme začali zase sázet na naší zahradě a přijela k  nám na návštěvu teta Lucinka a i teta Martinka. Vzhledem k tomu že březen už byl docela teplý tak jsme začali chodit na delší procházky, a sem tam už jsme sbírali i bylinky, ze kterých maminka se sestřičkou dělali med.

V dubnu už jsme byly plný očekávání kdy se to miminko narodí, já se na něj tak moc těšil. Duben byl krásný všechno kvetlo a mi chodili na pampelišky, trhala je s námi i teta Lucinka, a pak mamince pomáhala s medy ona, protože sestřička nabírala síly na očekávaný porod, a pořád běhala po doktorech. Také jsme pokračovali v sázení :)

A máme tady květen, slunce svítí, ptáčci zpívají a miminko je pořád v bříšku, už mám pocit že snad nevyleze :-D V květnu už jsme měli dokonce i první úrodu a to jahody, květen byl neočekávaně teplý :) Jeden pátek jela sestřička zase na kontrolu do porodnice, a oni si jí tam chtěli už nechat, ale sestřička je přemluvila že ještě ne, a tak jí dali termín s nástupem do nemocnice až n pondělí. Celý víkend se nic nedělo, byly jsme venku, já se koupal v bazénku, byla u nás Lucinka a všichni jsme si užívali krásného slunného počasí. V pondělí odjela sestřička do nemocnice kde jí začali vyvolávat porod, ale na poprvé se to nepodařilo, my jsme doma všichni očekávali zprávu o tom že rodí. V úterý jí porod vyvolávali ještě 3x a taky se to nepovedlo. Ale ve středu už to vypadlo nadějně, když nám zavolala že rodí, tak tatínek s Kubíčkem skočili do auta a jeli za ní, Kubíček byl samozřejmě u porodu. Po druhé hodině odpolední nám volal tatínek že je to holčička, jmenuje se Violetka, a že už pro mě a maminku jede. Tááááák a je ze mě velký strejda :) Byl jsem se na neteřinku podívat, byla krásná jako obrázek a já jsem byl rád že jí můžu na tomto světě přivítat :)

  1. POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU

Každý den jsem s maminkou, tatínkem a Kubíčkem za holkami jezdil. V sobotu k nám přijela babička tak že v porodnici s námi byla i ona. V pondělí nám holky z porodnice propustili domů. Já jsem na ně čekal doma s maminkou a babičkou. Byl jsem moc rád že jsem mohl Violetku přivítat v našem království. Pár dní po propuštění za námi domu přijela i naše paní doktorka Šormová, Violetka k ní chodí také a tak aby jsme s Violetkou nemuseli cestovat tak přijela ona k nám. Když už u nás byla tak se koukla i na mě velice mě pochválila :) V květnu jsme si také podali žádost na úřad zda-li by nám přispěli na speciální autosedačku pro mě, protože klasické autosedačky mi moc nevyhovují a už jsem na ně moc velký.

V červnu už bylo dění na zahradě v plném proudu, jahody se červenali a já si jich užíval co to jen šlo. Tento rok přišlo léto velice brzo :-) a já jsem byl za to rád. Celé dny jsme trávili venku na zahradě, já se často koupal v bazénku a neustále u nás byla nějaká návštěva. Na Violetku se také přijela podívat teta Martinka a i teta Lucinka, to že přijeli i za mnou je přece jasné :-) Také jsme docela často jezdili k našim přátelům kteří bydlí nedaleko od nás, občas jsme se za nimi vydali i procházkou polní cestou, která vede okolo potoka a je tam krásna příroda. Cestou jsme vždy sbírali i planě rostoucí bylinky. Jo a abych nezapomněl v červnu nám nadace dali penízky na všechny kompenzační pomůcky, tak že jsem získal speciální kočárek, speciální sedací zařízení do interiéru, také koupací lehátko a veltikalizátor to je speciální zádržní systém na podporu stání :) Také k nám na návštěvu přijel Kristýnky biologický tatínek Jarda, se svou ženou Májou, jejich synem Čeněčkem a s Kristýnky dědečkem. Jarda s Májou nám oznámili super novinku a to že je Mája těhotná :) S Čeněčkem si rád hraji je to klučina pouze o rok a kousek starší než já, mám je všechny moc rád.

V červenci jsme byly na dětském dnu který se konal ve vedlejší vesnici, možná si říkáte že dětský den je v červnu, ale tento se konal jen jako potěšení pro děti aby se o prázdninách nenudily :) hrála tak hudba, lidé se radovali, děti si hráli a tatínek si tam dokonce zahrál fotbal :) V červenci byla sklizeň už v plném proudu, rajčátka, okurky, hrášek, mrkvička, špenátek no bylo toho hodně :) V červenci za námi přijela i babička, s tetou Šárkou a sestřenicí Anetkou, přivezl je jejich kamarád Libor. Byl jsem moc rád že je zase po tak dlouhé době vidím. Rozdělili jsme se s nimi s naší úrodou a už zase jeli domů. V červenci zase přijel Jarda, Mája, Čeněček a přivezli sebou i rodiče Máji, byl jsem moc rád že jsem je mohl poznat. I s nimi všemi jsme rozdělili o naší úrodu :-) A stále jsme jí měli dost a dost.

V srpnu to na zahradě jen rostlo a rostlo, úroda byla obzvláště vydatná a tak jsme zavařovali a zavařovali. Přijela k nám i teta Monika s Katkou a Terezkou. Tak že jsme se s nimi o úrodu také rozdělily, bylo jí opravdu hodně. Tento rok se nám ale nepodařili vypěstovat dýně Hokkaidó, když jsme to řekli našim přátelům tak nám řekli že jich jejich známí má dost a že nám nějaké dá. To jsme ale nečekali kolik. Když jsme si pro ně přijeli tak jsme jich měli plný kufr, ale tím to nekončilo. Jednoho krásného slunného dne jsme seděli na dvoře a sestřička si všimla že k nám někdo jde, když otevřela branku nestačila se divit, stála tam Elsa s kamarádem Tomášem a vezli nám další dýně, měli jich plný kufr a všechny byly pro nás :-D a začala nová zavařovací etapa a neb hurááá na hokkaidó. Maminka se sestřičkou je všechny spočítali a těch krásně oranžových kuliček jsme měli přes 100ks. Holky je zavařovali ještě na mé narozeniny v listopadu :) 

V září k nám přijela teta Martinka a tak nám pomohla se zavařováním hokkaid.  Dýně jsme zavařovali na slano, sladko jako přesnídávku, na polévku, omáčku no prostě na všechny možné způsoby. Abych pravdu řekl už jsem z nich byl oranžoví stejně jako zbytek naší lásky plné rodiny. Ale i úroda z naší zahrady nezaostávala, měli jsem hodně patisonů, cuket, lilků a všeho možného. Zavařovací hrnec byl stále naplněný a my se radovali z toho jakou budeme mít krásnou zásobu dobrot na zimu :) Na konci záři naši přátelé pořádali přátelské setkání a tak jsme se ho také zúčastnili a poznali jsme spoustu nových a fajnových lidiček :) V září nám také přišlo rozhodnutí od úřadu že mi na autosedačku přispějí a tak jí maminka s tatínkem hned objednali a za pár dní nám jí firma OttoBock dovezla. 

Už byl říjen a hokkaida snad neměla konce :-) My jsme si úžívali poslední sluníčkové dny na zahradě. Pomalu jsme začali vítat podzim, ten mám taky moc rád protože příroda umí s barvami opravdu divy :) Aby jsme dýně zužitkovali tak jsme si jich pár i vyřezali a dali jsme si do nich svíce :)  

V listopadu už jsme viděli na konec těch krásně oranžových dýní. Já jsem oslavil své 3. narozeniny a už jsem se těšil na vánoce :) V den mých narozenin maminka se sestřičkou konečně uklidili zavařovací hrnec a do toho všeho mi stihli upéct i narozeninový dortík. To vám byla ale dlouhá zavařovací sezóna, a těch dobrůtek co stihly vytvořit, jéééé když by jste to viděli :) 

V prosinci jsem si začal sám držet lahvička při papáni, ze začátku mi to moc nešlo, lahvička mi padala ale dneska už jsem v tom mistr a dokonce si lahvičku umím držet jednou rukou a druhou si hrát, a když náhodou potřebuji při jídle mít volné obě ruce tak si lahvičku jednoduše přidržím nohama a to je teprv zábava :) Na štědrý den jsme byly doma, byly to Violetky první vánoce a já se radoval z toho že jsme všichni spolu. Na silvestra jsme byly doma :)

A je tu zase nový rok 2013

V lednu jsem šel na kontrolu na Kardiologii vše dopadlo dobře a já tam už nemusím tak často chodit. V lednu se u nás rozjela ,,tvůrčí dílna" maminka se sestřičkou, pletli, šili, sestřička dělala šperky z FIMA, vyráběli svíčky a všechno možné co je napadlo. Také si s námi hodně hráli, a my jsme si užívali zimní čas. Violetka rostla a roste jako z vody a na začátku ledna se poprvé sama postavila a netrvalo dlouho a už uměla chodit ale jen s oporou. A ke konci ledna se Máje a Jardovi narodila holčička Magdalenka.

V únoru jsme si stále úžívali zimní pohody a já jsem také začal dělat velké pokroky. už jsem si dokázal sám sednou a nepotřeboval jsem k tomu žádnou oporu za záda :)  S Kubíčkem jsme oslavili v únoru jeho narozeniny :) Violetka už dokázala udělat pár krůčků bez držení a já jsem to všechno od ní okoukával. Na návštěvu k nám přijela teta Lucinka a vzala sebou i svého přítele Rasťu, byl jsem rád že ho konečně poznávám. 

V březnu jeli rodiče se sestřičkou na Ředhošťské trhy, a koupili tam plno nových zvířátek. Přivezli odtamtud králíky, kuřátka, husičky a křepelky. Venku to furt vypadalo jako by jaro ani nemělo přijít. Na návštěvu k nám přijela teta Martinka a tak jsem si jí pořádně užíval. 

V dubnu bylo u nás všude ještě dosti sněhu, marně jsme vyhlíželi jaro, ale nám to nevadilo aspoň jsme trávili více společných chvílí pohromadě. Na konci dubna jsme si pořídili dvě malé kozičky jmenují se Eliška a Dorotka, je to zábava je pozorovat když si spolu hrají. Na konci dubna to vypadalo že zima už pomalu končí a my jsme konečně mohl začít něco málo sázet. 

V květnu Violetka oslavila své první narozeniny, venku pršelo a pršelo ale nám to nevadilo, věděli jsme že léto určitě přijde :) V květnu k nám přijeli na návštěvu Jarda, s Májou, Čeněčkem, Magdalenkou a dědečkem. V ten den u nás byla i teta Lucinka. V květnu jsme také začali zavařovat první medy, byly jsme na smrčkových výhoncích a holky z nich dělali med a sirup. Také zkoušeli jiné různé medy jako je kopřivový, jitrocelový, sedmikráskový, pampeliškový, akátový, bezový, hluchavkový a také si holky vymysleli svůj vlastní med a to z devíti druhů bylinek. 

V červnu už jsme konečně přivítali jaro, začali jsme pořádně sázet a sbírat bylinky. Venku to vypadalo tak že deštivé dny jsou již za námi ale opak byl pravdou, zničeho nic začalo pršet jako z konve a pršelo celé dlouhé dny. Pak ale jednoho dne vysvitlo sluníčko a už bylo krásně. Začali jsme chodit na procházky a jezdit na výlety. Často jsme jezdili do nedalekého lesa v horách, kde teče krásný potůček s čerstvou lesní vodou která vytéká přímo ze země a je velice lahodná a hlavně zdravá. 

V červenci jsme měli první hodně velkou úrodu a to jahody, byly jich mraky tak že jsem byl ve svém živlu, a Violetce také moc chutnali. Měli jsme jahody na všechny způsoby :) ale nejlepší je z nich mléčný koktejl mňam. Jahod bylo opravdu hodně tak že z nich maminka se sestřičkou dělali přesnídávky, marmelády a šťávičku. Také jsme nakoupili hodně meruněk, broskví, nektarinek a višní. Byla velká úroda i švestek, špendlíků, jablíček a hruštiček, tak že letošní zavařovací sezóna začala báječným sladkým a šťavnatým ovocem. Také jsme začali plánovat první společnou dovolenou. Domluvili jsme si s babičkou že se nám postará o zvířátka a že mi můžeme odjet. Doma jsme se dohodli že všichni společně pojedeme na Máchovo jezero. Jeli jsme tam jen na tři dny a to z důvodu že nikdo nevěděl jak to já a Violetka budeme zvládat v úplně cizím prostředí. Nakonec jsme to všichni zvládli a užili jsme si tři dny společné pohody. Když jsme se vrátili tak Kristýnka, Kubíček a Violetka jeli s babičkou k ní aby dědeček Violetku poprvé viděl. Potom jeli ještě ke Kubíčkovo sestře a jejímu příteli kteří nám je pak odvezli až domů. Byl jsem rád že jsem Zuzku s Michalem mohl poznat, ale ještě raději jsem byl že už jsou Kristýnka, Kubíček a Violka doma. Hodně často jsme jezdili také na koupání do nedalekého rybníka a maminka s tatínkem mi koupili malí nafukovací člun ve tvaru rakety tak že jsem si v ní létal po vodní hladině a tatínek mi k tomu dodával zvuk motoru a taky ten správný tah :-) 

V srpnu stále pokračovali letní radovánky, koupání, procházky, zavařování. Byly jsme i na výletě v ZOO v Ústí nad Labem. Měli jsem tu velkou spoustu návštěv, často jsme si grilovali dělali táborák no prostě vše co ke správnému létu patří. 

V září jsme si užívali poslední slunné dny. Zavařování letos moc nebylo tak že nám sezóna skončila opravdu rychle, ale i přes to dobrůtek bylo dost a my je papáme do teď. A v září se stala jedna opravdu báječná věc a to že jsem se poprvé sám postavil :-) všichni z toho měli opravdu velkou radost a já jsem dostal nový pohled na svět ve stoje. Sice zatím umím stát pouze s oporou ale věřím že se to brzo změní a já už to dokážu sám, opravdu se snažím :)

  1. POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU

A máme tady říjen. Začátek měsíce byl velice pohodový a klidný, nedělo se nic zajímavého a tak se plynule posuneme ke konci měsíce. Jako každý říjen jsem oslavil 25.10 svůj svátek, na který za mnou přijela teta Lucinka :) sestřička mi upekla dort, dostal jsem velký větrník plněný pudinkem a šlehačkou, byla to dobrota. Teta u nás byla celý víkend. A ve středu to začalo, dostal jsem vysokou horečku, měl jsem průjem, zvracel jsem a vůbec jsem nechtěl papat. Všichni jsme si mysleli že to přejde, teplotka mi po několika hodinách klesla, ale ostatní symptomy  stále zůstávali, bolelo mě celé tělíčko. Ve čtvrtek přes den se všem doma úspěšně dařilo mi teplotu srážet ale večer už to nešlo. Teplota stále stoupala a tak mě měřili každých 10 minut. Okolo 20 hodiny jsem měl teplotu 39.9°C a už jsme se připravovali že pojedeme do nemocnice, Tak mě tatínek asi 5 minut na to začal oblékat a ještě mě pro jistotu přeměřil, když nám teploměr ukázal teplotu přes 41°C nikdo na nic nečekal a začali jsme balit věci do nemocnice a během 3 minut jsme byly na cestě, tatínek jel jak závodník. V nemocnici na chodbě nikdo nebyl a ani v ordinaci, tak jsme šli hned na řadu. Byly jsme velice překvapení a šťastní za to že zrovna měla službu naše paní doktorka Šormová. Paní doktorka mě prohlédla a nechala mě zdravotní sestřičkou přeměřit, když jí teploměr ukázal ještě o pár stupínků více než jsem měl doma, okamžitě jsem dostal další lék na snížení horečky a diazepam k tomu. Vzhledem k vysoké horečce jsem dostal i febrilní křeče a na chvilku jsem upadl do febrilního kómatu, ze kterého jsem se docela rychle probral. Paní doktorka mě z nemocnice pustila domů s tím že tatínka, maminku i mojí sestřičku ponaučili o tom jak mi dávat léky a kontrolovat mě jestli nejsem dehydrovaný a jestli nemám křeče. Tak a vezli si mě domů.

A je tu listopad, nemoc stále pokračuje, ale už to není tak akutní jako to bylo, do nemocnice jsem se už vrátit nemusel, doma to všechno zvládli. Teplotu jsem měl ještě asi týden ale už to nepřekročilo 39°C. V listopadu u nás byla teta Martinka a oslavila s námi tatínkovo narozeniny. Já jsem také v tomto měsíci oslavil své narozeniny a už 4. ten čas tak letí.

 

Prosinec. Na Mikuláše k nám přijela babička. Maminka, sestřička a i babička se dali do pečení vánočního cukroví. Babička se u nás zdržela jen dvě noci a už zase musela domů. Za tu dobu spolu napekli docela dost, maminka s Kristýnkou pak ještě pokračovali asi 2 dny. Pekli celkem 4 dny a za tu dobu dokázali napéct 31 druhů cukroví o celkové váze cca 30kg. Tak že cukroví jsme měli na rozdávání, a taky že jsme se o něj hodně podělili. Když bylo vše napečeno tak se maminka se sestřičkou rozhodli že vyrobí dárky pro naše přátelé a rodinu a tak že dali do pletení, tedy spíše maminka protože sestřička plést neumí ale ta vyráběla jiné dárky. V prosinci nás navštívila teta Monika se svou dcerou Katkou, jsou to dlouholeté kamarádky maminky a sestřičky :) A jsou tu vánoce :) venku to vypadá jako by podzim teprve začínal a ona už je dávno zima :) sněhu jsme se letos moc nedočkali ale to nevadí :) Na štědrý den jsme byly všichni doma holky upekli ještě dvě obří vánočky :) 25.12 k nám přijela teta Lucinka se strejdou Rasťou :) Na Silvestra jsme nikam nejeli a užívali si konec roku a začátek nového v našem království. 

A máme tu rok 2014 je leden, V lednu se mi také založili tyto stránky :) Já stále čekám na tu slibovanou zimu, chtěl bych sníh, jednoho dne jsme se dočkali a tak jsme postavili malinkého sněhuláčka, za pár dní o sněhu nebyli ani památky :) Také nás navštívila teta Lucinka i strejda Rasťa :) Leden byl krásný měsíc :) 

V únoru u nás byla celý týden teta Martinka. Vzhledem k tomu že letošní zima je velice teplá a tak jsme začali chodit více ven na procházky, a teď chodíme na procházky pravidelně každý den, když to počasí dovolí. Jinak jsem zdraví, stát vydržím déle a déle a dokonce se mi 1.2 na Kubíčkovo narozeniny podařilo udělat můj první kotrmelec :) to vám je ale zábava už je umí i Violetka :) V únoru jsme navštívili i naše přátele na Cihelně :) Také jsme na jedné z našich procházek našli již malé lístečky, pampelišky, jitrocele a dalších bylinek, tak že se na jaro těšíme ještě více :)  Maminka se sestřičkou dělají z pampeliškových lístků výborný salát, já jsem ho tedy ještě neochutnal ale všem doma i Violetce chutná, o recept se určitě podělíme :)

Pokračování 

A je tady březen 2014

Konečně jsem poznal tetu Zitu která k nám přijela až ze slovenská s byla s námi celý víkend, dostal jsem od ní a od její sestry Evičky (která nemohla přijet) krásné hračky. Maminka v  březnu oslavila své narozeniny dostala obrázek od tety Nadi a i od tatínka a také spoustu dalších krásných a i sladkých dárečků. V březnu jsem také navštívil naší paní doktorku protože Violetka musela na povinné očkování a tak jsem tam zašel taky a paní doktorka mě velice pochválila že už jsem konečně přibral a že vypadám báječně, i mě se paní doktorka líbila především její náramek který sem jí chytil :-) S rodiči, sestřičkou a Violetkou jsme si byly shrabat suchou trávu a listy před vraty a také jsme tam zasázeli měsíček se slunečnicí. Já jsem to všechno kontroloval z kočárku. V březnu u nás byla babička, byly jsme všichni moc rádi že je u nás, sice tu byla jen 3 dny ale zanedlouho zase určitě přijede, už se na to těším. Protože venku už je téměř jarní počasí tak už jsme začali i trochu sázet na zahrádce, zasadili jsme ředkvičky, zahradní bob a kopr. Ale už máme i zasázeno v květináčích např. goji a lichořeřišnici které jsme dostali od tety Zitušky a petrželku. Tatínek už také začal před pěstovávat celer, rajčata, květáky a mnoho dalšího. V březnu jsme si také poprvé opékali. Vzhledem k počasí trávíme hodně času venku ale stejně už se těším až bude venku ještě větší teplo a budu moc být v bazénku :-) 

pokračování

 A je tady duben. Venku už to vypadá že jaro je tu hurááá, na bazének to sice ještě není ale už za chvilku bude. Už jsme začali sázet na zahrádce a já jsem s Violetkou za hezkého počasí venku. Maminka se sestřičkou v naší kuchyni dělají samé dobroty z mléčka mňam to zase budou dobroty. Má k nám přijet totiž velká návštěva a už se pomalu scházejí. Přijela k nám jako první teta Martinka, následovala teta Lucinku se strejdou Rasťou, potom teta Alša (jak já jsem se těšil až jí konečně poznám osobně) a jako poslední dorazila teta Zituška. Jsem moc rád že jsme se takto všichni sešli :-) Od tety Alši jsem dostal krásného plyšového pejska jmenuje se Alšáček a já jsem si ním moc rád hrál, až jsem mu během tří dnu co jsem ho měl samou radostí utrhl ouško, ale už je zase v pořádku sestřička ho přišila a já si hraji dále :-) V sobotu jsme byly všichni v Lovosickém parku, vystřídalo se nám skoro všechno počasí, naštěstí nesněžilo hihi. V Lovosicích jsem také konečně poznal i tetu Naďu s tetou Aninkou. Sobota byla nádherný den plná báječných lidiček. V neděli k nám na chvilku přijela i návštěva ze Slovenska jsou to moc fajn lidi, už se těším až je navštívíme my, ale to musím ještě trochu poporůst protože jsem až z východního Slovenska a to je teda dálka, tak že by na mě cesta byla dlouhá. V pondělí u nás byla další návštěva a to Petr s Adélkou, je to moc fajn strejda a teta :-) Adélka pracuje jako osobní asistentka na speciální základní škole s dětičkami jako jsem já možná že za pár let tam k ní budu chodit taky :-) Jak už jsem se v předchozích odstavcích zmiňoval tak rodiče si zažádali na úřadě o příspěvek na automobil, a výborná zpráva je že nám byl přiznaný a my jsme si koupili nové sedmimístné autíčko z bazaru, tak že konečně můžeme na výlety všichni společně. Hned první den jsme to vyzkoušeli a jeli jsme do Litoměřic na zmrzlinku. V dubnu jsme měli u nás na dvoře zvířecí přírůstek narodili se nám králíčci. Ale také jsme bohužel měli i úbytek umřeli nám králičí maminky a nám zůstalo 13 malých chlupáčku asi sedmidenních. Tak že z mojí sestřičky se na pár dní stala i králičí máma, a králíčky dokrmovala stříkačkou, a všichni se mají čile k světu a už papají sami :-) Tak to je k dubnu asi vše ale mám tu pro vás rovnou i zprávu z prvního květnového týdne. Oslavil jsem 3. 5. 2014 svátek na mé první jméno Alexej které mi vybrala sestřička. Tatínek nám odjel na týden na Slovensko a tak jsem doma zůstal s maminkou, sestřičkou, Violetkou a Kubíčkem. Je to poprvé co jel tatínek pryč sám na tak dlouho. Už se mi po něm stýská, ale jinak to tu všichni zvládáme dobře. Už se těšíme, až se nám vrátí. 

pokračování
Tak a už máme tatínka doma, dokonce přijel o den dříve, než jsme čekali a o to více nás to potěšilo. Pár dní po jeho příjezdu jsem musel na kontrolu na kardiologii a dopadlo to skvěle. Dvě vady srdíčka mám stále, ale už jsou obě stabilizované a proto není zatím nutná žádná další operace. Všichni z toho máme velkou radost a i pan doktor, rodina a naši přátelé. V Sobotu jsme jeli všichni jako rodina k babičce do jižních Čech. Byl jsem moc rád, že jsem babičku s dědečkem mohl vidět a dokonce jsem viděl i sestřenici Anetku, tetu, strejdu a mnoho dalších rodinných členů :-). A také jsem poprvé viděl svou novou devíti měsíční sestřenici Elišku. Je moc roztomilá :-) U babičky jsme se zdrželi, ale jen chvilku a už jsme zase jeli domů. Ale cestou jsme se ještě stavěli za tetou Naďou v Písku, kde jsme se chvilku zdrželi já jsem od tety dostal krásného plyšového zajíčka a dále jsme pokračovali v cestě do našeho království. Cestu jsem zvládnul na výbornou. Plakal jsem jen jednou a to když jsem dostal na dálnici hladík a pak už zase bylo všechno v pořádku, dokonce to zvládla dobře i Violetka :-). Venku už je nádherné počasí, tedy pokud zrovna neprší, ale i  je nádherný a tak jsem s Violetkou ve slunečních dnech stále venku a to bez plenek tak že paráda :-) Sestřička mi venku udělala ,,deku" z velkého lopuchového listu tak že jsem se tam válel jak na pláži :-) No řeknu vám je to prostě super :-) Také jsme byly na smrkových výhoncích a maminka se sestřičkou dělali smrkový med a sirup, recept na jdete v rubrice: dobroty naší kuchyně :-). A představte si, už začínám pomalu kousat, snědl jsem sám už půlku banánu bez rozmačkání a krásně jsem si ukusoval a kousal :-). Také jsem papal špenát s bramborem na lžičku :-). Tak že z toho mají všichni radost :-). V květnu jsme sázeli sazeničky všech možných rostlinek např. rajčata, papriky, lilky, kedlubny atd. V květnu také oslavila Violetka své druhé narozeniny. Sestřička (její maminka) jí upekla dortík.  Také u nás v den Violetčiných narozenin byla teta Adélka se strejdou Petrem. Květen je prostě nádherný měsíc, kdy všechno krásně kvete a roste :-) 
 

violetky-dort.jpg

DORT PRO VIOLETKU PEKLA JEJÍ MAMINKA KRISTÝNKA

 Další pokračování :-) 

A je tu červen krásný teplý měsíc. Maminka s tatínkem nám koupily dětský bazének, no začíná léto a tak jsme ho s Violetkou v tropických dnech hned vyzkoušeli. Také nám koupili skluzavku s houpačkou tak že se venku opravdu nenudíme. Na naší zahradě všechno krásně roste a já si stále pochutnávám na výborné špenátové polévce a už v ní dokonce spapám i brambor a vajíčko :-)Také jsme si v červnu pochutnávaly na jahodách, ty mám moc rád. Z naší zahrady jsme dokonce sklidili už pár našich kedlubnu a květáček :-) Také jsme sklidili naše letošní první bylinky a už se nám suší na zimu :-) Maminka se sestřičkou pro nás udělali výborní domácí zmrzlinky, jurgutíky, medík a šťávičku :-) Také tatínek s Kubíčkem začali dávat nový kabátek našemu domečku a pustili se do dělání fasády, a musím říct že jim to fakt jde a že domeček vypadá úplně jinak :-) V červnu nás navštívila i teta Monika a přivezla sebou jahody tak jsem si je hned dal s mlíčkem mňam. Také u nás byla teta Martinka která s námi jela na celý víkend na Moravu do Uherského Hradiště k tetě Alšince :-) Poznal jsem také její dceru Evičku a super vnučku Apolenku. Také tam přijela teta Zituška ze Slovenska a teta Lucinka z Prahy. Byl to úžasný víkend plný lásky. Bydleli jsme u tety Alšinky a ta nám tam chystala panečku dobroty jednu lepší než druhou :-) V sobotu si mě vzala na procházku po Uherském Hradišti teta Zita, šla s námi i Lucinka, Kristýnka a Violetka :-) Večer jsme byly také na Kunovickém mezinárodním folklórním festivalu, bylo to moc krásné a také tam byl úžasný ohňostroj, ty světýlka se mi líbili :-) V červnu k nám ale také přišli nový zvířecí kamarádi, kozička Líza, kozlík Lojzík a malinká kuřátka :-) To je asi vše co se u nás v červnu dělo :-) Už teď se moc těším co nám přinese červenec. Tak se mějte krásně a užívejte slunečného počasí :-)

(pokračování)

A máme tu srpen vím že tu spíše mělo být červenec ale u nás se dějou takové věci že na psaní nebyl vůbec čas. Tak bych se chtěl všem čtenářům omluvit za zpoždění ale hned se dozvíte proč to tak trvalo. Začátek července byl suprovej sestřička Kristýnka oslavila své narozeniny :-) fííha už je jí čtvrt století hihi :-) toto letí. Tak že jsme si na narozeniny grilovali dobrůtky a vyjímečně jsme neměli dortík :-) ale spoustu jiných dobrůtek ano :-) Ze začátku měsíce už maminka se stařičkou začali zavařovat meruňky, broskve, nektarinky, višně a první mrkvičky. Tak že začátek byl docela nabitý. Potom jsme začali připravovat dobroty na setkání přátel. 18. července k nám na návštěvu přijela teta Zituška se svou vnučkou Sofinkou a v sobotu jsme si udělali výlet do Prahy kde jsme si vyzvedli tetu Martinku, Alšinku a Evičku a všechny jsme si přivezli k nám do království. Teta Alšinka a Evička mě a Violetce přivezli krásné hračky. Alšinka s Evičkou se však zdrželi jen jednu noc a už zase jeli domů, zato Zituška, Sofinka a Martinka tu byly až do pátku. Byl to úžasný týden plný výletů. Hned v neděli bylo takové horko že jsme jeli k Žernoseckému jezeru na koupání a při zpáteční cestě jsme se zastavili v Litoměřicích na zmrzlince. Další dny jsme jeli na výlet vždy někam jinam. Byly jsme se podívat u Oldřichova dubu, v zámeckém parku v Libochovicích kde jsme viděli pávy, pak jsme byly v Hřensku na Edmundovo soutěsce kde jsem poprvé plul lodí :-) a jako poslední výlet byl výlet do lesa se studánkou kde je výborná vodička. V tom týdnu oslavila Kristýnka s Kubíčkem i svoje svátky. A najednou tu byl pátek týden utekl jako voda a Martinka už musela jet domů, tak že Zituška s maminkou jí odvezli na nádraží a pak se zastavili na nákupech a Zituška nám každému koupila dáreček :-) V sobotu odpoledne přijela babička ale jen na jednu noc a hned druhý den jela za svou kamarádkou. V pátek odpoledne bohužel musela jet domu i Zituška se Sofinkou. V sobotu odpoledne jsme už byly zase doma jen my. Sestřička ale hned začala balit věci protože v pondělí odjížděla i s Violetkou k babičce do Jižních Čech na ,,prázdniny,, maminka s tatínkem je tam odvezli a v Praze vyzvedli i babičku. Já jsem byl doma s Kubíčkem. Hned v úterý ráno nám ale volala Týnka že je Violetka nemocná a má teplotku ale trvalo to naštěstí jen 3 dny a byla zdravá jako rybička, asi měla cestovní horečku :-D Já jsem ale dostal teplotu hned ve středu ale také trvala jen tři dny a pak všechno dobrý jen trochu kašel a rýma. Týnka s Violetkou ale u babičky zůstali až do pondělí a v pondělí si pro ně mamka s taťkou zase jeli :-) Byl jsem rád že už mám ty svoje holky zase doma. Povím vám ty ale koukali když zjistili že jsem tu s maminkou a tatínkem stihnul zavařit asi 50 sklenic okurek a čalamády :-) Sestřička mi přivezla dvoje krásné slípky modré a bílé.  Když se holky vrátili tak už byl srpen v úterý se vybalili a vyprali jejich věci a od středy to začalo zavařovací sezóna. Maminka se sestřičkou toho stihly opravdu hodně tady je menší výpis toho co všechno dělali:
sirupy ze šalvěje, levandule, z plodu černého bezu, máty, meduňky, třezalky a maliníku.
Dále dělali pečené čaje - hruška zázvor, jablko skořice, jablko zázvor, jablko skořice hřebíček a kapka rumu, švestka badyán, jablko lékořice aj.
Také dělali přesnídávky, jablko vanilka, jablko banán, jablko bez, jenom jablkové, hruškové, cuketovo vanilkovou a další.
Pak dělali i kompoty z jablek a hrušek, bezinky ve vlastní šťávě, strouhaná jablíčka na štrúdl, strouhané hrušky na koláč, švestky ve vlastní šťávě, papriky na slano ve vlastní šťávě, papriky na kyselo, fazolky na slano a i kyselo, kukuřičná zrna na slano, rajčátka ve vlastní šťávě, UME ocet ze špendlíků, řepu na kyselo, cuketové matesy, cuketovou pomazánku, rajčatovo paprikovou směs na těstoviny nebo-li sousedovic směs, tomku - omáčka s rajčaty, paprikou a cibulí, také nakládali křen, sušily bylinky, sbírali semínka kopru, také loupali a mlely mák a mezitím i dojeli na statek pro čerstvé mléčko. Je toho ještě spousta co vyrobily :-) Tímto jim letní zavařování skončilo a už čekají na to podzimní jako bude zelí, dřín, jeřabiny, rajčátka, šípky, pórek, sklizeň brambor atd.
Tak toto je asi všechno co bych vám mohl o červenci a srpnu napsat. Další článek očekávejte až tak v polovině září protože 28.8 odjíždíme všichni na rodinou dovolenou na Slovensko k tetě Zitušce a při zpáteční cestě se také zastavíme v Uherském Hradišti u Alšinky a její super rodinky. Tak už rovnou přejeme všem školákům hlavně prvňáčkům šťastný vstup do nového školního roku a také všem školáčkům krasné hraní ve školkách :-) Nakonec přidávám pár foteček našich zavařenin :-) Jo a abych nezapomněl tatínek s Kubíčkem stále zvelebují naše království :-)

Pokračování
ZÁŘÍ 2014
Jak jsem psal v předchozím článku na konci srpna jsme cela rodinka jeli na dovolenou na Slovesko k tetě Zitušce. A maminka s tatínkem mi před cestou museli koupit nový kočárek, protože ten můj speciální je moc velký a nevešel by se s námi do auta. Byl to báječný týden. Poznal jsem tam dvě nové fajnové tety Růženku a Aničku a strejdu Marka. Dokonce tam přijela i naše teta Martinka a pár dní tam s námi zůstala bylo to vážně moc prima. Byly jsme se podívat na kostel Svaté Katarínky který je za pomocí dobrovolníků rekonstruovaný. Vede k němu krásná lesní cesta a tak jsme cestou koukali i jestli nenajdeme nějaké houby a viděli jsme tam jelena :-) Bohužel nám skoro celý pobyt pršelo a tak jsme byly hlavně doma na zahradě :-) Když pršet přestalo tak jsme se byly podívat v Trnavě je to krásné město. Na Slovensku to byly opravdu krásně prožité dny plný bezvadných lidiček, doufám že to někdy zopakujeme. Když jsme v pátek odjížděli ze Slovenska tak jsme se ještě na víkend zastavili u tety Alšinky v Uherském Hradišti. To byl taky báječný víkend :-) Po celou dobu naší dovolené nám naše království a zvířátka hlídala babička :-) Po naší dovolené toho na nás doma čekalo moc. Zavařování, sklízení, sušení, bylinky, sázení topinamburů atd. V cca polovině září k nám přijela teta Martinka a byla s námi celý suprový týden, a velice nám také pomohla se zásobou na zimu:-) V tomto týdnu jsme jeden večer měli velice milé a velice nečekané překvapení, okolo 19 hodiny přijela maminka sestra Šárka s Liborem, vůbec jsme netušili že by mohly přijet :-) ale to bylo krásně překvapeně ztrávených pár hodin :-) Tak a abych nezapomněl jsem velký šikulka který papá úplně ukázkově a zbaštím už dokonce i polévku z čočky, z masa, mrkve a všeho co vás napadne :-) Sice to vše musím mít mixované a pasírované ale už i to že to vypiji je zázrak a všichni doma ze mě mají velkou radost. Dokonce jsem si už dal i omáčku :-) Tak to je o září asi tak všechno :-) Mějte se krsně a papa v říjnu.

Pokračování
ŘÍJEN: V říjnu jsme začali předělávat domeček zevnitř. Tatínek s Kubíčkem, maminkou a Kristýnkou vymalovali kuchyni, předělali koupelnu, a také nám předělali obýváček. V obýváku jsem hned čerstvě vymalovanou zeď polil mlékem na jedné straně a Violetka na druhé, tak že se muselo malovat podruhé :-) Také jsme předělali trochu náš špajzík :-) V průběhu předělávání nás navštívila teta Hanička se svým partnerem Filipem a dětmi Tomíkem a Ariankou. Bylo to krásně strávené odpoledne. Arianka doma vyřadila dvě hračky které dala mě a Violetce jako dárek, byla to krásná barbie a koníček. V říjnu jela maminka s tatínkem na celý víkend na Moravu a já jsem zůstal doma s Kristýnkou, Kubíčkem a Violetkou. Bylo to poprvé co jsem byl doma bez rodičů, ale už jsem velký kluk a všichni jsme to tu společně zvládly. Z Moravy nám rodiče přivezli aspoň na jeden den tetu Martinku byl jsem rád že jsem jí viděl a už se těším až zase brzo přijede :-) V říjnu jsem měl také svátek a tak mi sestřička udělala malinký svátkový dortík :-) Také jsme byly v Ústí nad Labem na nákupu a dostal jsem nové punčošky a bodíčka :-) Vzhledem k tomu že musím zase trochu přibrat tak mi maminka koupila zase nutridrinky a přibírám po nich ukázkově, tak že je už zase za nedlouho nebudu muset papat :-) Jo a abych nezapomněl v říjnu nám Kubíček nastoupil do práce :-) Tak to je k říjnu asi vše, ale vzhledem k tomu že toho bylo hodně, tak jsme se nedostali k psaní, a jak víte už je pryč i víc jak půlka listopadu, tak že rovnou napíšu i něco k němu.

LISTOPAD: Domeček se stále zvelebuje ale už do finální podoby, tak že velký úklid :-) Také jsem se byl podívat poprvé v Liberci kde jsem poznal spoustu super lidiček. Také jsem v Liberci konečně poznal tetu Andrejku ze mlýna, ke které jsme pozvaní a už se k ní moc těšíme. Od Andrejky jsme také dostali super dárečky a já dostal pohadkovou knížku, už se těším až mi jí doma budou číst. Dostali jsme ale i jiné dárečky od ostatních super lidiček :-) Stále báječně přibírám všichni ze mě mají radost :-) Vzhledem k počasí se ale bohužel nedá moc chodit ven protože u nás skoro furt prší ale i déšť je krásný :-) Teď v Listopadu oslavil tatínek svátek a i narozeniny :-) A v neděli nám přijede teta Martinka huráááá :-) Jo a dělám velké pokroky poprvé jsem vylezl sám na gauč :-) V listopadu oslavím své 5. narozeniny a hned den potom mě čeká povinná pětiletá prohlídka u paní doktorky. Maminka se sestřičkou už začali vymýšlet dokonce to které druhy vánočního cukroví budou letos dělat a pokouší se vymyslet i druhy které bych si mohlo dát i já. Tak toto je asi vše co bych mohl říct o listopadu ale nebojte o ten kousek co zbývá do konce vás neošidím :-D a napíšeme ho na konci a nebo v prosinci. Mějte se krásně a v prosinci ahoj.

POKRAČOVÁNÍ

Listopad pokračování: Tak jak jsem slíbil. V neděli opravdu dorazila teta Martinka hurá, byl jsem rád že je tu zase s náma. Oslavila semnou mé 5. narozeniny, sestřička mi udělala moc dobrý nepečený dortik a dostal jsem (sice s Violkou dohromady) krásný domeček do interiéru (něco jako stan) který nám v pokoji než jsme ho s Violkou rozbili vydržel celých 35 minut :-) Já jsem si totiž o tu tyčku která držela střechu chtěl stoupnout, ale ta tyčka to nevydžela :-D Tak že domeček se uklidil zpět do krabice, zlomená tyčka vyhodila a musíme vymyslet jak ho opravit. Od tety Martinky jsem dostal punčocháčky a ručně dělanou pletenou želvičku :-) Jak jsem psal den po narozeninách jsem musel na povinnou 5. letou prohlídku k paní doktorce. Paní doktorka mě pochválila ale musela mi vzít kapičku krve z prstíku, ani jsem neplakal :-) Jsem přece velký kluk. Teta Martinka, Kristýnka, Violetka a samozřejmě rodiče mě doprovázeli. Tak se paní doktorka koukla rovnou i na Violetku a tu také pochválila :-) Sobota se blížila a tak jsme se s tetou museli zase rozloučit :-( měli by jí tu dovolenou dávat delší :-) No a jak koukám tak listopad je u konce a já vám mohu začít vyprávět o prosinci. Jo a ještě k listopadu vzhledem k tomu že jsem velký kluk tak už mi nejsou mé látkové plenky (a bohužel vetší ani nevyrábí) tak jsem musel přejít na papírové.

Prosinec: Maminka se sestřičkou začali péct vánoční cukroví. Rozjeli to opravdu ve velkém a my máme doma 26 kilo pečeného cukroví po 20. druhách. No to jsem zvědav kdo to všechno sní. A to ještě dělali i nepečené kterého v konečné fázy bylo dalších 9 kilo ufff. Foto určitě přidáme a i recepty :-) Do budoucna vznikne nová rubrika VÁNOCE 2014. Když už bylo cukroví hotové tak jsme se vydali k babičce a dědovi do Jižních Čech. Babička nám uvařila suprovou svíčkovou, já jsem si dal celou flašku :-) Od babičky a dědy jsme dostali vánoční dárečky, my jim dali vánoční dárečky, a bylo to krásné odpoledne :-) Dokonce se na nás přišla podivat i teta Maňa s mojí sestřenici Eliškou a taky přijel můj bratranec Jarina. Odpoledne uteklo jako voda a my už zase seděli v autě směr Písek a šli jsme se podívat na tetu Naďu. U Naděnky jsme se zdrželi však jen krátce, protože Violka jak celý den nespinkala byla mrzutá, za to já jsem si u tety zdřímnul. Dali jsme si čajík, předali dáreček a už jsme zase seděli v autě směr naše království. V prosinci maminka se sestřičkou vyráběli i vánoční dárečky, pletli šálky, zajíce, dělali náušničky, ozdoby z vosku atd.. Také sestřička vyrobila krásný věnec který nám zdobí vchodové dveře, jen škoda že tu foukal několik dní vítr a z věnce nám odfouknul dvě květinky :-) V průběhu prosince u nás probíhali vánoční přípravy. Výzdoba, zdobení cukroví atd.. Dokonce máme letos i venkovní výzdobu. Svítícího jelena na střeše, svítícího sněhuláka pod altánem a vanoční stromeček se světylky v květináči. Štědrý den se blíží ale my si dárečky dáváme už dříve, v podstatě během celého roku.  Štědrý den by měl být o rodině a ne jen o dárkách.  Tak to je zatím vše co k prosinci mohu napsat, ale ještě není u konce celý a tak se na ten malý kousek který chybí do jeho konce mužete těšit v roce 2015 :-) Mějte se krásně, přejeme krásný zbytek vánočních svátků a mnoho pohody a lásky v novém roce 2015 :-)

Pokračování

Krásný rok 2015 :-)
Je tady leden ale koukám že mi chybí dopsat kousek prosince tak tady je. Na konci prosince k nám přijela na návštěvu teta Alšinka se strejdou Luďou. Byl jsem moc rád že je zase vidím, a nebyl jsem sám :-) Byli u nás skoro týden, a byl to krásný týden ale utekl moc rychle :-) Přivezli nám i dárečky :-) Tak jim tímto ještě jednou moc děkujeme :-) Byli s námi na Silvestra a byl to krásný poklidný večer i když o půlnoci u nás na vesnici pouštěli rachejtle :-) Tak to je k tomu prosinci a teď k lednu. Počasí u nás nebylo zrovna hezké a tak jsme bohužel moc nechodili ven, ale když se hezky udělalo tak jsem šel tedy spíše jel na procházku s maminkou, sestřičkou a Violetkou, doprovázela nás i naše kočička Jůlinka, kterou asi zem studila a tak mi skočila do košíku pod kočárkem a nechala se vozit po vesnici se mnou :-D to byla sranda. Také k nám chodí na návštěvu naše sousedka teta Vlasta a maminku a sestřičku učí novým věcem ohledně pletení a šití :-) Vlasta je totiž moc šikovná žena :-) Také u nás byla teta Martinka :-) Huráá už tu je zase :-) S Martinkou je totiž legrace když mi dělá moře moře a já se u toho hodně směju :-) Martinka u nás byla týden, ale zda se nám že ten týden vždy tak rychle uteče, jako by nám někdo pár dní z kalendáře vzal. Maminka, sestřička a Martinka vyráběli krásné hračky plněné ovčí vlnou :-) Pokud se to podaří tak přidáme fotečky :-) A také už každým dnem očekáváme nový přírůstek do naší rodinky a to miminko od sestřičky a Kubíčka :-) Co to bude ještě nevíme, tak že čekáme překvapení :-) Jména už vybraná máme :-) Také už máme vše do porodnice zabalené, oblečení pro mimi připravené ale miminko furt nikde. Doufám že už brzo přijde a že ze mě bude dvojnásobný strejda a z Violetky velká sestřička :-) Jinak se stále těším dobrému zdraví, baštím čím dál tím více, dokonce už se sám postavím i o gauč a už se mi na něj podaří občas i vlézt, to je vám pak ale sranda jak všichni běží :-D A Violetka je také skvělá když se mi podaří náhodou stoupnout tak z plna hrdla volá ,,Dáda stojí, podívej" A když vlezu na gauč tak vola ,,Dáda gauč", tý holce snad nic neuteče :-D A když jsme si takto hráli s Violetkou na zemi tak se mi podařilo zalést za gauč, a to byla teprv legrace. Nevydal sem ani hlásku a tak mě šli hledat, koukali do postýlky, za přebalovák, za postýlku a já stále nikde. Po minutce se ptá sestřička Violetky ,,Violko kde je Dádí?" A Violka začala chodit po pokoji a říkala ,,Nooo kde je?" ale po chvilce mě prozradila, a radostným hlasem zakřičela ,,Tady je" a ukázala za gauč. A bylo po schovávačce. Nevadí vymyslím jinou, novou, lepší, protože jsem už velký a šikovný kluk, ze kterého mají doma velkou radost :-)  Tak to je zatím k lednu vše :-)  Napíšu zase na konci února. Mějte se krásně a šťastně :-)

Pokračování

A je tady únor. Hned začátek února je pro nás velice štědrý a to protože Kristýnce 1.2. na Kubíčkovo narozeniny, v 6 hodin ráno praskla plodová voda :-) Tak že jsme se všichni těšili na brzký příchod nového člena. Jenže ten nějak moc rychle nepřicházel. Dopoledne tatínek, Kubíček a Violetka vezli Kristýnku do porodnice. Já jsem zůstal doma s maminkou. V porodnici jí řekli že voda opravdu odtekla ale že na porod to nevypadá, ale nechali si jí tam. Kubíček tam s ní byl až do večera, a očekávaný přírůstek stále nikde. Druhý den ráno začali porod vyvolávat ale miminku se asi moc od maminky nechtělo. Nakonec Kristýnka musela odpoledne na císařský řez a 2.2. ve 12:43 hod. se nám narodila Rafaelka :-) Ze mě se stal dvojnásobný strejda a z Violetky velká sestřička :-) Jsem moc rád že jsou obě holky zdravé a v pořádku :-) Hned jsme jeli za nimi na návštěvu ale bohužel nás k sestřičce nepustili, ale aspoň jsme mohly vidět na 5 minut Rafaelku, ta je vám tak krásná :-) Druhý den jsme se za nimi vydali zase, a tentokrát nás tam už pustily. Bylo to nádherné odpoledne. Holky nám hned v pátek 6.2. pustili domů :-) hurááá
Doma jsme pro ně připravily přivítání které Kristýnku rozplakalo dojetím :-) Já jsem čím dál tím šikovnější Rafaelku jsem si chtěl tak moc pomazlit že jsem za ní vylezl na gauč :-) Toto je k narození naší Rafaelky vše, ale příběh dál pokračuje. Již dokážu stát ve vertikalizatoru o hodně déle třeba i hodinu. Violetka mě v něm vozí po celém obýváku, je to sranda pro nás oba :-) Dokonce už papám víc a víc a i jídla které jsem zatím ještě neměl. Největším překvapením bylo pro všechny když jsem snědl svíčkovou, dva knedlíky a kousek masa :-) Sice to bylo mixované ale nepřepasírované :-) V únoru u nás byla na víkend babička :-) byl jsem rád protože jsme jí dlouho neviděli :-) Také se za námi tedy hlavně za Rafaelkou přijel podívat Kristýnky tatínek a jeho dvě děti Čeněček a Magdalenka :-) Počasí se u nás začíná vyjasňovat a vypadá to že už za chvilku budeme moc být zase celý den venku. Jéééé jak já se na to těším. Také už se venku začínají zelenat bylinky, tak že na ně budeme moc za chvilku vyrazit. Sice jsou ještě malinké ale za pár dní povyrostou :-) Jojoo to my všichni moc rádi :-) Pokusím se Vám to jsem pomalinku dávat co jsme sbírali a co jsme z toho vyráběli :)  Mějte se krásně a na konci března ahoj :-)

POKRAČOVÁNÍ

Krásné jarní dny přeji. Je tady březen a já mám pro vás další zprávičky z našeho království. Na konci února k nám přijela návštěva až ze Slovenska, byl to s nimi krásný den. Maminka v březnu oslavila své narozeniny, výjimečně ale nedostala žádný dortík protože sestřička byla stále v rekonvalescenci po císařském řezu. Rafaelce byl v březnu jeden měsíc a báječně nám prospívá. Už umí nádherně pást koníčky, to jsem také uměl ale teď toho umím už mnohem víc. Kristýnce přišel konečně po docela dlouhé čekací době šátek na nošení dětí tedy šátek na nošení naší Rafaelky :-) Maminka ho vyprala, pověsila ven na šňůru, šňůra to nevydržela spadla a do šátku se pustili psy a rozkousali ho, mamince rozkousali její novou deku a taťkovi montérky ale ty nové nebyly. Jediného prádla kterého si nevšímaly bylo Martinky a Kubíčkovo :-D Vzhledem k tomu že březen začal teple tak jsme byly už hodně venku, dalo by se říct že po obědě jsme šli ven a domu jsme se vrátili až na večeři. Toto období máme všichni moc rádi, vše začíná pučet, my chodíme na pupeny a už i některé bylinky, děláme už i medy a sirupy. Počasí si sice pohrává ale je to nádhera nikdy nevíte jak druhý den bude a v tom je to kouzlo. I když řeknu vám že sníh na konci března jsme nečekal nikdo, obzvláště když jsme den před tím mohly být venku jen v mikině :-DTaké už začínáme pracovat na zahradě a připravovat jí na letošní sezónu. Sice je to bez traktoru hodně náročné ale aspoň kousek té půdy ručně opracujeme aby jsme měli zdravou zeleninku. V březnu jsme si dokonce poprvé grilovali a tím odstartovali krásnou novou sezónu :-) Také jsme si založili vlastní žitný kvásek a žitný chlebíček a řeknu vám je výborný :-) Určitě sem dáme časem receptík aby jste si ho také mohly upéct. Dokonce jsem už začal víc papat nepasírované jídlo a také kukuřičné a jiné křupky a tím se začínám krásně učit kousat. Také k nám přijela babička aby Kristýnce pomohla s hlídáním protože maminka s tatínkem odjeli na víkend k tetě Alše na Moravu. Před jejich odjezdem jsme ještě pozorovali částečné zatmění sluníčka a pak rodiče vyrazili. Cestou na Moravu vyzvedli v Praze tetu Martinku, a ta tam jela s nimi. Měli se vrátit až v pondělí ale nakonec se vrátili už v neděli a já jsem z toho velkou radost. Cestou z Moravy se nám zase porouchalo auto, hodně pískali kola a rodiče si už mysleli že ani nedojedou a že ho budou muset dát někam do servisu a přespat na penzionu. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a přijeli domů :-) S rodiči k nám přijela teta Martinka a byla s námi až do středy. Bylo to poprvé co viděla Rafaelku a moc se jí líbila, no ještě aby ne :-) :-D  Babička odjela v pondělí ráno, byl to s ní krásný víkend a moc jí děkujeme :-) V úterý nám volala babička že děda upadl a zlomil si krček stehenní kosti :( odvezli ho do nemocnice a v pátek šel na operaci která se zdařila. Ve středu jak už jsem psal odjela teta Martinka. Tak to je k březnu všechno ale jak koukám do kalendáře tak on už je vlastně duben a tak ještě něco k němu :-) No ten sníh nás opravdu zaskočil tak že venku jsem kvůli počasí byl až v sobotu kdy už se to docela dalo i když občas zapršelo. Jinak velikonoce byly krásné sestřička upekla rohlíčky, chlebíček, beránky, bochánek a čtyřlístek :-) Na naší vsi se bohužel tradice nedodržují a tak nepřišel ani žádný koledník ale nám to nevadí aspoň že jsme byly všichni spolu jako rodina a to je nejdůležitější :-) Mějte se krásně, sázejte, okopávejte, trhejte, milujte se, smějme se a mějte se papaaa :-) 

Krásné aprílové dny přejeme, už vám zase píšu :-) Počasí venku je opravdu aprílové ale naštěstí je více hezky a slunečno než sněžno a deštivo :-) Bylinky kvetou jedna báseň a jak jsme vyrazily na jejich sběr :-) Byly jsme u rybníka a sbírali jsme jasanové větvičky s pupeny na čaj kterému se říká bancha :-) Na stránkách jsme ho již zmiňovali. Také jsme šli na smrkové výhonky a dělali z nich smrkový sirup. Už jsme byly i na pampeliškách a udělali jsme medík a chystáme se už i na sedmikrásky, popenec, a jiné ..... V dubnu nás navštívil i strejda Marko kterého jsme poznali loni v létě u tety na Slovensku :-) Také se na nás a především na Rafaelku přijela podívat teta Monika s manželem Pepou a dcerou Katkou :-) Dvě návštěvy v jeden den fíííha ale byl to moc krásný den. Jiný den přijela teta Adélka se strejdou Petrem :-) V dubnu už jsme si sázeli a to špenát, cibulku, a brambory do slámy :-) Na zahradě už nám začíná ze země vylézat bob zahradní a i další rostlinky jako např, pažitka, petrželka, máta, meduňka a jiné. A představte si jaký jsem šikulka podařilo se mi vylézt na gauč i s lahvičkou a hodoval jsem si tam :-) Všichni z toho měli radost takovou že maminka svolala celou rodinu aby mě pochválili. Jak jsem psal minulí měsíc že sestřičce rozkousali šátek na nošení Rafaelky pejskové tak už máme šátek nový a z Rafaelky je nošenec a ze setřičky nosnice :-) V dubnu byla maminka s tatínek na Moravě a já jsem zůstal doma s Kristýnkou, Kubíčkem a holkami :-) O tom víkendu kdy jsme tu rodiče nebyly jsme měli velice milou návštěvu a to Kristýnky tatínka s jeho ženou, jejich dětmi a dědečkem :-) Dostal jsem suprové autíčko :-) Violetka barbínku a Rafaelka chrastítko :-) Byl to super den a děti si krásně vyhráli dokonce i počasí přálo :-) To je k dubnu asi všechno ale vzhledem k tomu že kalendář ukazuje už červen tak by se slušilo vás napsat i co jsme dělali a co u nás nového v květnu tak že s chutí do toho :-) 

 
Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. Tak dost poezie :-) Máme tu květen bylinky rostou o sto šest a maminka tráví každou volnou chvilku s košíčkem na zahradě a v loukách na jejich sběru :-) Já si vegetím venku na dvorku s holkami a je nám fajn :-) Už nám krásně roste špenátek a tak jsme měli první polévku a salátek. Ředkvičky už na nás ze země taky vykukují stejně tak i kopr, mrkev a další dobroty :-) Dělaly jsme hodně věcí z pampelišek,sušili jsme je,  nakládaly jsme jejich květy, poupata a stonky, dělali med, sirup, tonium, likér a víno :-) Dále jsme dělaly med a sirup z kopřiv a také jsme je sušili. Udělaly jsme i domácí maggi z libečku a kopřiv. Dále jsme sušily svízel přítulu, mochnu husí, sléz, popenec,  meduňku, mátu, oregano, heřmánek, bezinky, pažitku  a medvědí česnek.  Také jsme zkoušeli nové věci jako je domácí antibiotikum z česneku, sirup z rebarbory, smrkové tonikum a vlaštovičníkovou tinkturu. V květnu je toho opravdu moc a v červnu toho nebude o moc méně. Také jsme dělaly domácí sýry a jogurtíky, těstoviny, sýrové drobné pečivo, sádlové kakaové cukroví místo sušenek,  chlebíky, trdelníky, zelný nápoj, sójové mléko, sójový tvaroh, okarové krokety, juice, zeleninové krekry, zubní pastu a ústní vodu, a mnoho dalšího. Je toho fakt hodně :-) V květnu u nás byla na návštěvě teta Sylva. Také nás navštívila teta Adélka a strejda Petr nejdříve společně a pak každý zvlášť :-) Byly jsme i babičky na jihu Čech se podívat na dědu do nemocnice jak se mu daří, a daří se mu dobře :-) Rovnou jsme navštívili i strejdu Vlastu s rodinou :-) A i tetu Šárku sice jen v práci ale přece. Violetka 23.5. oslavila své třetí narozeniny a maminka Kristýnka jí upekla dortík ovečky :-) Udělali jsme pro ni mini oslavičku a pozvali jsme naše sousedy kteří u sebe zrovna měli své vnoučátka, a taky si děti hráli :-) Také jsme si grilovali a už se těšíme až si budeme grilovat zas :-) A představte si že k jiným sousedům přijela návštěva na koni a tak jsme se šli na koníčka podívat a moc se nám líbil :-) A ještě něco málo k jídlu sestřička s maminku vymysleli jak si udělat doma poctivou instantní ovesnou kaši a je mooooc povedená :-) 
Tak bych řekl že je to ke květnu vše tak se loučím a brzo napíšu zase papaaaa :-)
 
POKRAČOVÁNÍ
Krásné teplé dny. Je tu červen a s tím další pokračování našeho příběhu. Stalo se hodně věcí ale vypíšu jen ty nejzajímavější :) V červnu jsme měly tu čest zúčastnit se svatebního obřadu tety Adélky a strejdy Petra, já jsem se tedy přímo nezúčastnil protože venku bylo velké horko, ale maminka s tatínkem a Kristýnkou mi to všechno řekli :-) Já jsem zůstal doma v chládku s Kubíčkem :) Hned týden na to jsem se ale zúčastnil jejich svatební oslavy, a bylo to super, poznal jsem mnoho nových lidí, a někteří nás už dokonce i navštívili u nás doma :-) Také stále a hojně chodíme na sběr bylinek a dále je zpracováváme bud na sušení, nebo medík či šťávu :) Teplé dny trávíme s Violetkou nejčastěji v bazénku a v trampolíně :) Hodně také chodíme na zahradu a sázíme nová semínka protože nám první várku sázení snědli slimáci tak to zkoušíme podruhé :-) Také nás navštívili i teta Elsa a strejda Šíma :-) Dědu nám konečně pustili z nemocnice domů :-) A představte si že jsem si stoupnul v postýlce a chvilku jsem stál už bez držení :) Maminka s Kristýnkou zkoušely mnoho nových receptů a tak je v nejbližší době zase přidáme na stránky :-) Rafaelka byla na preventivní prohlídce u paní doktorky a ta jí moc chválila jak je šikovná, a vzhledem k tomu že mám stejnou doktorku jako holky tak chválila i mě za to jak jsem šikovný a zdraví klučík že k ní vůbec nechodím :-) Po dlouhé době jsme jeli všichni společně na Moravu k tetě Alše :-) Cesta to byla daleká ale zvládli jsme to dobře :-) U tety Alši nás čekala i její dcera Evička s manželem Mirou a jejich dětmi dvou a půl letou Apolenkou a 2 měsíčním synkem Cyrílkem, toho jsme viděli poprvé a je to krásný chlapík :-) V Sobotu se tam po dlouhé době přijela podívat i teta Zita ze Slovenska neboť to má kousek :) Byly jsme na výletě ve skanzenu Modrá, na procházce v lese Chřiby a opékali jsme buřtíky u tety Evičky na Velehradě :-) Byl to krásný víkend a dokonce nám vyšlo i super počasí :) A po návratu k nám přijela teta Adélka a bude tu s námi celý týden juhuuu :-) Zážitky napíšu v červenci :-) Tak to je k červnu vše a těším se zase na konci horkého července ahooooj :-)
 
Pokračování 
Dobrý den, máme tu krásný teplý červenec, slunko pálí, voda hřeje a všichni si užíváme krásného teplého koupacího období. Hned na začátku měsíce k nám přijela teta Adélka se strejdou Petrem a Adélky maminkou. Bylo to krásné teplé odpoledne s fajn lidičkami :-) K večeru odjeli ale teta Adélka se večer zase nečekaně vrátila a strávila tu s námi celý krásný týden. Každý den za ní dojížděl Péťa. Jednou v týdnu přijela i Adélky maminka. Ten týden byl plný návštěv a taky měla oslavu narozenin sestřička Kristýnka. V tom týdnu u nás byla poprvé Kristýnky nová kamarádka Hanka se svým synem Danečkem a chtěly si vyzkoušet nosítko a šátek který má sestřička pro Rafaelku :-) Další den tu byla Sandruška s dcerou Johankou a synem Boříkem. Tak že jsme si vyhráli :-) A začali přípravy na oslavu, sestřička upekla dort, maminka veky, udělali pomazánky, saláty, masíčko, hermelínky, brambory no prostě všechno možný :-) V pátek se u nás sešlo plno lidí na oslavu byla tu, Sandra s Johankou, Marcelka s dcerou Šárkou, Michal s Pájou, Adélka s Petrem a my všichni, tak že nás byl plný dvůr :-) Kristýnka dostala krásné dárečky, tatínek jí namaloval krásný velký obraz se sovou a dostala pak od nás odvšech bazén který si už dlouho ne jen ona přála, hurááá už nemusíme za koupáním dojíždět ale můžeme si ho užívat u nás :-) Druhý den po oslavě k nám přijela teta Zuzanka se svými holčičkami Aničkou a Eliškou tak jsem tu měl s Vilolkou zase kamarádky. A Následující den přijela teta Sabina se strejdou Kájou a jejich synem Kubíčkem. Kubíček je kluk jako já, je taky jiný tak jako já, a je i stejně roztomilí jako jsem já, on má totiž Downův syndrom tak jako ho mám já :-)Bylo to pro mě i pro rodiče a i ostatní velice poučné a zajímavé odpoledne. Dozvěděli jsme se spoustu nových věcí ohledně Downova syndromu a i několik super praktik třeba jak mě naučit kousat stravu a jak semnou cvičit a jak mi posilovat cvičením nožičky abych už taky mohl brzo běhat venku s dětmi. Díky cvičení dělám velké pokroky, už stojím častěji a taky už zvládnu v jídle i malé kousky které krásné rozžvýkám. Tak jim za vše moc moc děkujeme a třeba až nás příjdou navštívit příště tak budu krásně stát a vítat je :-) Díky cvikům Dornovy metody kteoru nás naučili jsem už v postýlce udělal první dva malé krůčky :-) V červenci k nám hodně často chodí na návštěvu naše sousedka Eva se synem Kubičkem a občas i jejich neteře Verunka s Nikolkou. A představte si že už mi vypadl první zoubek. To tu zrovna byla Eva, Kubíček a holky a teta si mě šla pomazlit, a všímla si že mi z pusinky teče trochu krve, tak hned všechny svolala a Kristýnka zjistila že se mi kýve zoubek, a druhý den ráno ležel vedle mě v postýlce :-) Také za námi přijela daleká návštěva až z Anglie a to teta Vanda :-) A teta Martinka měla dovolenou, no a hádejte kde jí celou strávila? Ano u nás :-)Také u nás oslavila svůj svátek a tak jsme jí přichystali mini oslavičku s roládou a grilováním :-) V týdnu kdy tu byla Martinka přijela i Adélka s Petrem a holky se rozhodli že budou tvořit a tak začali šít hračky :-) Moc se jim povedli a tak každému kterému se nějaká líbila jsme jednu dali na památku :-) V červenci jsme hodně často grilovali :-) No nejlepší večeře v létě jsou prostě na grilu :-) Přesto že je venku horko tak mamka s Týnkou nezahálí a vytváří i domácí dobroty. Dělali např. čajové pečivo, sušenky, müsli, instantní ovesné kaše, škvarkové sušenky atd. Zkoušeli také poprvé koupelové sole :-) Maminka chodí téměř každý den na bylinky a pak je tu suší a některé i balí do sáčků jako dárečky :-)Rafaelka dělá velké pokroky už umí lézt a dokonce už i sedět a posledního července se sama poprvé postavila v kočárku, chytla se okraje přitáhla se a šup už stála :-) Na poslední týden v červenci mamka s tatkou odvezli holky k babičce a doma se začal předělávat náš pokojíček vymaloval se, namalovali se tam různé kreslené postavičky, stromy, motýli, zvířátka, zavěsila se nám tam houpací síť, houpačka, lano na lezení a houpání a žebřiny:-) Je to prostě dětský pokojíček se vším všudy a  všchno toto v něm udělal náš tatínek Merlain, fotky najdete ve složce dětský pokoj :-) V tom posledním týdnu tu byla Adélka s Petrem na dovolené a přijelo i spoustu návštěv, Marcelka, Sandra a děti, Pája s Michalem, Janička s manželem Markem :-) No každý den tu někdo byl :-) V tom týdnu kdy tu holky nebyli maminka zavařovala meruňky, sušila jablíčka a chodila na bylinky :-) v neděli jsme si pro holky dojeli a už jsme zase všichni krásně spolu doma v našem království :-) Jinak když není moc velké horko tak celý den i já trávím venku, buď lezu v trampolíně nebo v trávě :-) Tak že to je všechno k červenci :-) Mějte nádherné slunečné dny a ahoj zase v srpnu :-) 
 
POKRAČOVÁNÍ
SRPEN 2015.... Krásné dny přejeme, předem se chci omluvit že jsem tak dlouho nepsal  ale to víte sezóna je v plném proudu a tak zavařujeme  ostošest :-) Budu se velice snažit vám napsat vše co se u nás za srpen a září odehrálo, je toho mnoho tak snad na něco nezapomenu :-) 
Jak už jsem psal minule tak máme nový pokojíček a je opravdu bezvadný :-) Každý den se houpu v sítí a Violetka taky, stoupám si o žebřiny a nejraději si hraji s tím lanem na lezení, ležím pod ním a točím ho na všechny strany a pak ho odhodím a zase chytím, kolikrát skončí i na kytce v okně :-D Je to v pokojíčku prostě zábava :-) V červenci jsem psal že sestřička s holčičkami odjeli k babičce a že jsme si pro ně pak na začátku srpna byly. Ale zapomněl jsem vám napsat to že si Kristýnka poslední den u babičky ukopla malíček u nožky a dokonce s tím musela k doktorovi protože si myslela že to má zlomené. Naštěstí to zlomené nebylo ale pouze vykloubené a pohmožděné, tak musel Kubíček zůstat doma z práce a starat se o holčičky,neboť Kristýnka nemohla pořádně chodit. Rafaelka nám čím dal tím častěji stojí a postavit se v postýlce jí nedělá žádný problém :-) A teď něco pro zasmání. Tak si vám tak sedím v pokojíčku na zemi a hraji si. V tom ke mě přijde Violetka a krásně mě pohladí po tváři. Ve chvíli kdy mě hladí jí jednou rukou hladím také po vlaskách, ale počkal jsem si na správný okamžik kdy bude mít Violka svou ruku u mojí pusinky a v tu chvíli jsem stiskl její vlasy i s uchem začal jsem jí tahat a aby toho nebylo málo tak jsem jí i kousnul. Když by jste jí slyšeli jak plakala ale jen chvilku ví že jsem to neudělal schválně ale v rámci hry. Potom Violka odešla do kuchyně a přišel tatínek a že se jde na mě podívat a pomazlit mě a v tu chvilku na něj začala Violetka křičet ,,Dědooo pozor Dáda kouše" jenže tatínek jí moc dobře nerozuměl a tak Violka ještě hlasitěji ,,Dědo dej si pozor Dáda kouše" O té doby jsem zatím nikoho nepokousal :-D Jak je u nás již zvykem tak jsme tu měly opět mnoho návštěv :-) Evička s Kubíčkem s těma jsme se koupali v bazénu, grilovali jsme, dokonce jsme se byly vykoupat i na jezu a to s náma byla i Adélka s Petrem a Marlenkou :-) V srpnu tu byla Martinka, teta Alšinka a strejda Luďa tak že jsme opět grilovali :-) A také jsme byly na výletě u  Oldřichova dubu v Peruci :-) V srpnu nás po dlouhé době navštívila Kubíčkovo sestra Zuzanka s přítelem Michalem a přivezli nám velkou spoustu dárečku a oblečení :-) V ten den se tu zastavila i Adélka :-) S Rafaelkou jsme museli na preventivní kontrolu k pediatričce a bohužel jsme se nemohly vyhnout očkování :-( tak má malá už druhou dávku ale všechny dokonale zvládla :-) Jinak už Rafaelka umí dokonale lézt po čtyřech a sedět :-) Jo a málem bych zapomněl. Adélka s Petrem u nás měli ,,druhou" svatbu. Péťa totiž na jejich svatební cestě ztratil v moři snubní prstýnek a tak si po návratu nechali udělat nové a předání proběhlo u nás s malou oslavou :-) 
Toto je k srpnu všechno a plynule přejdu do září :-) 
 
ZÁŘÍ 2015 
podzim začíná, dýně dozrávají a mi máme stále co na práci :-) Byly jsme v Semči na oslavě Adélčiných narozenin a Kristýnka jí upekla dortík s kočičkou :-) Před tím než ale byla oslava tak u nás byla Adélka s Peťou celý týden a tvořili jsme různé zavařeniny a i hračky :-) A také jsme tvořili papní a různé dobroty na jednu super akci nebo spíše velké setkání našich přátel. Tak že prakticky celé září bylo ve znění tvoření jídla :-D a především návštěv. Setkání se u nás konalo na státní svátek svatého Václava :-) celkem se nás sešlo 24 lidí a bylo prostě úžasný :-) Udělali jsme si velký oheň a u něj si chvilku povídali. Byl to prostě úžasný víkend plný báječných lidiček a my jim moc děkujme že všichni přijeli :-) Byla tu i Martinka ta se zdržela až do začátku října a teď v říjnu přijede zase už se těším. A také tu byla i teta Peťka a ta teď taky přijede hurá :-)   V září jsme také byly na procházce v lese a našli jsme tam diviznu :-) Byl to pro nás velký objev protože nikde v okolí není a tam byla a jaká velká :-) Byla tam s námi Evička s Kubíčkem a cestou zpět jsme byly na jablíčkách :-) Také u nás byla pouť a tak Violetka byla poprvé v životě na kolotoči :-) Vybrala si rovnou řetízkáč pro děti :-) Prej na ten pro malé děti je už velká :-D Jo a máme další koťátka Jůlinka je nám sice ještě neukázala ale věříme že jsou nádherné :-) Na konci září jsem musel na kontrolu se srdíčkem na kardiologii ale všechno dopadlo dobře a srdíčko mám jako zvon :-) Jen mě v poslední době trápí bříško špatně mi to kaka a tak jsme byly u doktorky i s tím dostal jsem mastičku a musím brát vlákninu. Teď už je to mnohem lepší :-) Za odměnu jsem pak dostal velký karamelový větrník a zbaštil jsem z něj jen ten krém hihi :-) Jinak stále a pořád máme co zavařovat ale už to pomalu končí a my se vrhneme do výroby dárků :-) Mějte se nádherně a krásný podzim přejeme :-) 
 
POKRAČOVÁNÍ
 
ŘÍJEN je tady a sním krásné podzimní počasí :-) Příroda si krásně hraje s barvami listů a vytváří tím nádhernou barevnou symfonii pro lidské oko. V říjnu jsme já s Rafaelkou oslavil svátek. Já ho mám 25.10. na Beátku a Rafaelka 24.10.na Ninu :-) Dostali jsme super tvarovací chrastítka :-) Rafaelka je šikulka už chodí kolem nábytku a dokonce se už snaží stát bez držení :-) Já jsem taky šikula začal jsem víc papat i jídla co jsem nikdy nepapal, protože mi to nechutnalo. Už mi neděla problém dát si hovězí polévku, omáčku, různé maso zeleninové pyré na lžičku atd. Je to na mě taky vidět pěkně jsem přibral :-) Maminka se sestřičkou nám udělali super banánové přesnídávky a pomáhala jim teta Martinka :-) 
Také jsme hodně tvořili různé vánoční ozdoby, dekorace a dárečky. A téměř každá návštěva nám pomáhá, jsme moc rádi že máme tolik přátel kteří když mohou tak pomohou a tímto bych chtěl všem poděkovat. A aby jste byly v obraze s tím kdo všechno tady byl tak tady je seznam řijínových návštěv a pomocníčků :-) Martinka, Janička, Evička, Pavlík, Kubíček, Peťulka, Terezka,Ondra, Adélka, Petr, Marcelka, Šárka, Jiří, Alšinka, Hanička (z Moravy). No dveře se u nás netrhnou :-) Je to super mít tolik přátel :-) 
Také už začínáme vymýšlet a tvořit věci na mikulášskou akci kterou budeme konat v naší vesnici :-) Už máme udělané i kostýmy pro Mikuláše, anděla a raráška :-) Také budeme zdobit smrček co nám roste na návsi :-) Už na něj máme i vyrobené ozdobičky :-) 
Ale taky se nám v říjnu přihodila malá nemilá věc a to ta že si Kubí udělal v práci úraz a musel na šití měl tam 3 stehy ale už to má dobrý :-) Víc jak polovinu října jsme loupali oříšky tak že jich teď máme docela pěknou zásobu na vánoční cukroví :-) Jo a málem bych zapomněl narodili se nám další koťátka od naší Jůlinky :-)
Také teď chodíme na procházky a kocháme se krásou podzimu :-) 
Toto je k říjnu vše tak ahoj v listopadu :-) 
 
POKRAČOVÁNÍ
 
Přeji vám krásné zimní dny, 
předem se chci velice omluvit za to že jsem tak dlouho nepsal, ale až vám napíšu co vše se u nás odehrávalo jistě pochopíte :-) Tak že začínáme :-) 
LISTOPAD
 
Jako každý měsíc jsme tu měli velkou spoustu báječných návštěv :-) Byla u nás teta Peťulka, Adélka, Janička, Evička, Terezka, Vanda, Sandra a děti :-) ale také tu byly i nějací strejdové, strejda Petr a Kubíček :-) V listopadu jsme začali chystat věci na mikulášskou akci. Naši přátele se do příprav také velice aktivně zapojili a tak to  bylo o to zábavnější :-) Vyráběli jsme kostýmy, balíčky pro děti kde byly domácí ovesné sušenky, čoko hrudky, a dva druhy domácích lízátek karamelové a ovocné. Také jsme dělali ozdoby na stromek :-)   V průběhu listopadu jela maminka s tatínkem na Moravu k tetě Alše a já jsem zůstal se sestřičkou a holčičkami doma :-) V tu dobu co rodiče byly na Moravě jsem se v postýlce postavil a strhnul jsem z okna květináč hihi to byla rána ale kytička to přežila a všichni ostatní také :-) Když by jste ale viděli jak byla sestřička vylekaná:-D  Také jsme doma začali vyrábět vánoční dárečky a ušili jsme mnoho hraček :-) Maminka zase pletla a také vyráběla se sestřičkou koupelové sole a mnoho dalšího :-) Když u nás byla teta Peťulka tak s Violetkou vyráběli sněhuláčky jako dekoraci do okna :-) A jak všichni jistě víte tak jsem v listopadu oslavil své už 6. narozeniny a sestřička mi jako každý rok upekla výborný a nádherný dortík tentokrát s tygrem :-) V den mých narozenin mi taky dorazil super baliček od Peťulky kde mi poslala hračku kterou vlastnoručně ušila a je úplně nádherná. Tak si myslím že k listopadu je to všechno a plynule přejdeme do prosince. 
 
PROSINEC
 
Přípravy na mikulášskou vrcholí a my doma doděláváme už jen par maličkostí. Hlavní věc kterou chystáme je jídlo neboť nás tu byla plná chalupa. Přijelo hodně našich přátel se všech koutů Čech a Moravy :-) Když bych měl všechny jmenovitě vypsat trvalo by to fááákt dlouho, při počítání v den mikulášské nás tu bylo 30 :-) Byl to krásný den sice byla mlha ale bylo krásně :-) Sešli jsme se ve 14h u nás na návsi, za doprovodu houslí a kytary jsme zpívali písničky, i ty které složil můj tatínek a především koledy, následně přišel Mikuláš, anděl a dva malý rarášci, za básničku dali dětem balíčky :-) Potom jsme i s dětmi ozdobili strom a pak jsme zase zpívali,jedli, pila, tancovali a hlavně jsme se všichni bavili a byly jsme šťastní :-) V ten den jsme šli ještě večer udělat malý lampionový průvod po vsi a potom jsme lucerničky které vyrobil tatínek pověsili na stromek :-) A tím jsme celý den zakončili :-) Některé návštěvy odjeli hned potom, jiné následující den a třeba Martinka, Jituška a děti u nás zůstali celý týden :-) V tom týdnu jsme s nimi pekli cukrový :-) Jen že nám v tom týdnu také onemocněla maminka tak že se spíše kurýrovala :-) Když holky odjeli tak jsme tu onemocněli úplně všichni tak že jsme byly  rádi že zvládáme aspoň základní věci a že je nás doma tolik a že se můžeme střídat :-) Kurýrování nám trvalo docela dlouho ale nakonec jsme to zvládly ale trvalo to i v lednu tak že v něm se dočtete více :-) Na štědrý den jsme letos téměř nic nechystali neboť jsme všichni byly nemocní jak jsem již zmínil výše. Na Silvestra k nám přijela Adélka s Petrem tak že nám velice pomohly :-)A ke konci roku tu byla i Peťulka která nám také velice pomohla. Všem našim přátelům velice děkujeme :-) 
Jinak vám přejeme mnoho štěstí, úspěchu, lásky a hlavně zdraví v novém roce 2016 :-) 
A jdeme na leden.
 
 LEDEN
 
Nemoc stále trvá házíme si to tu jak horký brambor a už to dokonce přišlo i na nás děti. Violetka si v noci z pátku na sobotu stěžovala že jí bolí ouško tak hned ráno jí tatínek vezl na pohotovost a zjistili že má zánět středního ucha a tak jí ho museli píchat. Je to velice šikovná a statečná holka sice plakala ale jen chvilku :-) Když už byly u doktora tak nechala sestřička zkontrolovat i Rafaelku neboť měla docela velký kašel a pískala při dýchání, a dobře udělala, paní doktorka diagnostikovala silný zánět průdušek a dutin :-( Ale i Rafaelka je šikulka a docela rychle se z toho dostala stejně jako Violetka :-) Se mnou jeli k doktorce hned v pondělí a s  holčičkami na kontrolu paní doktorka mi řekla že mám také začínající zánět průdušek a hlavně horních cest dýchacích, kašel už nemám ale rýmička mě pořád trápí, ale jsem šikula a zvládnu to levou zadní :-) 
I v lednu k nám jezdilo mnoho našich přátel a velice nám pomáhali protože jsme doma byly všichni ještě slabý. Byla tu Adélka s Peťou, Peťulka, Evička, Kubíček, Pavlík, Marcelka se Šárkou, a po moc dlouhé době i Lucinka se svým novým pejskem Tessinkou :-) Teď ke konci ledna jsme už všichni relativně zdraví já mám sice rýmu ale už se cítíme dobře :-) Dokonce už jsem se konečně naučil papat jídlo na lžičku a v sedě :-) Už sním snad všechno včetně masa :-) Tak že lahev používám už jen na pití a nebo hodně tekuté polévky :-) Jo a představte si že nám Rafaelka utekla roku a už dokáže sama bez držení udělat i pár krůčků :-)A to teď v únoru oslaví své první narozeniny, ale slavit budeme už 31. ledna :-)Sestřička už má pro ní upečený korpus na dortíky bude mít dva jeden dětský a druhý velký, sejde se nás tu zase moc :-) Dokonce na oslavu přijede i Martinka s Alšinkou. Už se na všechno moc těšíme :-) 
Tak toto je už vše ufff to byla fuška tři měsíce v kostce. Pokusím se napsat další pokračování v únoru :-) Snad pro to budou podmínky :-) Mějte se všichni moc krásně a užijte si tento rok naplno ve zdraví a v lásce :-) 
 
ÚNOR je tady a sním další pokračování našeho životního příběhu :-) 
Jak jsem už se zmiňoval na konci ledna tak k nám přijela teta Alša a teta Martinka. Byly jsme rádi že tu jsou :-) Také přijela teta Adélka a strejda Petr. Také přišla teta Evička :-) Všichni se zúčastnily naší mini oslavičky Rafaelky prvních narozenin. Jak je vám už určitě jasné tak dortík nepekl nikdo jiný než Kristýnka její maminka :-) A byl  jako vždy výborný i já jsem si dal byl v něm tvarohový krém :-) 
Když u nás byla teta Alša tak jí Kristýnka poprosila jestli by jí mohla z šatku ušít nosítko pro Rafaelku. Dala tetě návod a vzhledem k tomu že je teta moc šikovná tak jí ho ušila :-) A za to jí velké díky :-) A veliké díky patří i tetě Martince že v době šití hlídala nás dětičky aby teta mohla šít v bezpečném prostředí :-D 
Ale tety se u nás dlouho nezdrželi a už museli zase domu. 
Rafaelka také musela jít jako velká roční holka na preventivní roční prohlídku a dostala velkou pochvalu :-) 
Také jsme v únoru poznali i novou tetu jmenuje se Mia a přijela k nám na návštěvu :-) 
Také u nás byla sociální pracovnice podívat se na mě jak se mi daří a co všechno už umím :-) 
Maminka se sestřičkou pletli a následně šili velikonočního zajíčka jako dáreček pro jednu nosící maminku a její dceru :-)  
Byla u nás i teta Peťulka :-) Maminka s tatínkem museli jet k babičce a dědovi na jih a cestou zpět se stavili u tety Nadi :-) A aby na nás doma nebyla Kristýnka sama tak jí pomáhala nás hlídat právě teta Peťulka :-) 
Navštívila nás i teta Lucinka. 
Maminka s Kristýnkou a tetou Lucinkou zase nadělali nějaké dobroty do naší spíže :-) Udělali slané sušenky s česnekem, čokoládové hrudky s kukuřičnýma lupínkama, müsli, vanilkový cukr a domácí nudle :-) 
Jinak já jsem zdravý jako řípa sice mám trochu rýmičku ale dobrý :-) Už zase víc a víc stojím v postýlce, baštím všechno ze lžičky, a častěji sedím :-) Jo a málem bych zapomněl byly u nás i malé kamarádky Verunka s Nikolkou to jsou neteře tety Evičky a byl u nás i Kubíček ale to je přece jasný :-) 
No a ještě se musím k něčemu přiznat :-D Rafaelka byla u kadeřníka u mě pořádně sem jí narovnal ty její kudrlinky co má za uchem :-D 
To je k únoru všechno tak ahoj už v jarním březnu :-) 
 
Březen 
A máme tu březen s nim i první  jarní  den. Jaro už je za dveřmi  a my už jsme začali  sázet na našem políčku. 
Jako každý  měsíc tak i tento jsme tu měly  velkou spoustu  návštěv. Byla tu Adélka  s Petrem, Peťka, Evička, Kubicek, Pavel, Verunka a Nikolka, Martinka, Alša a Drahuška snad jsem na nikoho  nezapomněl. V březnu  také maminka  oslavila své narozeniny ale bohužel jsme  nestihly udělat  dortik :( ale to nevadí  uděláme  ho někdy jindy. Také u nás byla malinka  akce na které jsme vítali jaro. Byl to krásný  den bylo tu mnoho  přátel a někteří  se u mas zdrželi  i déle :) V březnu  jsme také  tapetovali holek  ložnici  a velice  by jsme chtěli  poděkovat  všem kdo se na tapetování a následném malování  soviček podílel :) Kristýnka  s holkami a tetou  Evičkou byly na výlete na zřícenině  hradu Oltářik. Violka také  byla s tetou  Evičkou  a Kubíčkem krmit  kachnička moc se ji to líbilo. Nedávno tu kousek  od nás otevřeli nové dětské centrum, takovou velkou  dětskou hernu tak už v ni holky  dvakrát  byly a já se chystám také. Také  jsme oslavili velikonoce  a tak  jsme holky  symbolicky  vyšupali :) a oni  nás  také  když  byl  ten přestupní  rok :) Venku už je krásný počasí a tak už i já lozim v trávě a začal  jsem  papat naklíčená semínka  :) Toto je k březnu  myslím ze všechno  tak ze ahoj zase na konci dubna :)
 
Duben je tu a s ním i pokračování mého (našeho) rodinného příběhu :-) 
Venku už je krásné jarní počasí a tak jsme skoro pořád venku. Já si lezu v trávě a holky kolem mě pobíhají a hrajeme si spolu v trampolíně :-) Je to sranda když Violetka skáče a já s Rafaelkou hačáme a houpeme se :-) Někdy k nám přijdou na návštěvu i děti z vesnice a to je teprve sranda, ted v dubnu se nás tu sešlo celkem 9 dětí včetně nás :-) V dubnu u nás proběhlo první opékaní a i grilování :-) Čas grilovaných večeří konečně nastal hurááá :-) I v dubnu nás přijelo navštívit mnoho přátel a někteří dokonce úplně poprvé. Tak že máme nového ,,strejdu" Petra :-) Na jedno malinké téměř neplánované setkání přátel Kristýnka s maminkou udělali jarní, lehký, jahodový, nepečený dortík a tak jsme si na něm pochutnali s Adélkou, Petem, Sanrou, Johankou a Evičkou :-) Navštívila nás i teta Peťulka a Martinka :-)  Po dlouhé době k nám přijela i teta Hanička s Filipem, Tomáškem a Ariankou :-)  Aby to nevypadalo že sedíme pořád jen doma tak vám i napíšu kde všude jsme byly my :-)  V Lounech na rozhledně Stříbrníky nebo-li Červeňáku se konal krásný den země v indiánském duchu který konala naše Adélka se svými přáteli a se spolkem společná cesta Louny  který se snaží vnést do škol v Lounech a blízkém okolí Montesorri vzdělávání :-) Byl to krásný den plný super lidiček a krásných zážitků :-) Také jsme byly u Adélky a u Petra na jejich chaloupce která je kousek od nás a strávili s nimi krásné odpoledne :-) A představte si že si Adélka s Petrem od nás vzali koťátko :-) Kočičí holčičku a jmenuje se Rozinka tak že Marlenka má kočičí kamarádku :-)
Violetka v dubnu dostala již předem svůj narozeninový dárek a to krásné nové kolo tak už se pomalu budu učit jezdit bez koleček :-) 
A jako poslední věc která se u nás v dubnu konala byly čarodějnice. Vzhledem k tomu že čarodějnice má každý tak my jsme si udělali den krásných víl :-) Sešlo se nás tu docela hodně tak že nebudu jména vypisovat ale všem zúčastněním velice děkujeme. 
Jinak na zahradě už to roste v plném proudu tak že tam tatínek tráví velkou část svého času a maminka mu občas přijde pomoci aspoň vyplít :-) Toto je k dubnu všechno. Přejeme vám krásné jarní teplé dny plné sluníčka a lásky :-) 
 
VZHLEDEM K TOMU ŽE TEXT V TOMTO PŘÍSPĚVKU JE JÍŽ DOST DLOUHÝ TAK MUSÍME ZALOŽIT NOVÝ PŘÍSPĚVEK A TO O DARÍSKOVI 2. KVĚTNOVÝ ČLÁNEK NAJDETE TAM :-)
 
(STÁLE SE DOPISUJE. BUDE POKRAČOVÁNÍ.)

Nyní se budeme snažit dopisovat každý měsíc :) V průběhu budeme přidávat i nové recepty které najdete v rubrice dobroty naší kuchyně